Rusko zažilo poprvé teroristický útok na letiště – Sebevrah zabil 35 lidí, dalších 40 vážně zranil
MOSKVA/PRAHA Poprvé v ruské historii zaútočil sebevražedný atentátník na letiště. Podle expertů se tak stalo hlavně proto, že do příletové haly má přístup prakticky každý – bez sebemenší kontroly.
Ruská média přišla bezprostředně po útoku na letiště Domodědovo s tím, že tajné služby věděly, že se něco podobného chystá – podle agentury Interfax dokonce s týdenním předstihem. Podle některých komentátorů kriminalisté sledovali i tři podezřelé, kteří jim ale v kritický moment zmizeli.
Pravděpodobně oni doprovodili sebevraha až k letišti a pozorovali ho z bezpečné vzdálenosti, nebo dokonce odjeli ještě před explozí. On sám mohl bez problémů vejít do haly a odpálit se, popřípadě ho mohli vyhodit do vzduchu jeho kumpáni na dálku.
Kontrola u vchodu do letištní haly je pouze formální. Jak uvedly ruské agentury s odvoláním na policejní zdroje, už včera večer byly mezi pozůstatky nalezeny i části těla sebevraha. Poměrně neporušená se prý našla hlava útočníka, která má být „severokavkazského vzhledu“, věk odhadli experti na 33 let.
Agentura ITAR-TASS napsala, že plány atentátníků usnadnily nedostatky v bezpečnostním zajištění letiště. Útočníci totiž bez problémů přinesli do letištních prostor trhavinu, aniž by vzbudili pozornost ostrahy. Identita útočníků zůstávala ještě včera večer záhadou. Informační vakuum proto dalo vzniknout řadě verzí.
1. Čečenská stopa Jako první média začala tradičně rozebírat tzv. „čečenskou stopu“. Čečenští rebelové se snaží o sobě čas od času dávat vědět, ale intenzita jejich útoků od roku 2001 značně zeslábla. Navíc poslední velký teroristický útok, ve kterém figurovali sebevrazi, respektive sebevražedkyně, měly na svědomí loni v březnu ženy z Dagestánu.
2. Severní Kavkaz?
I proto se opět hovoří o tom, že sebevrah mohl pocházet ze severního Kavkazu. Nejen v Dagestánu totiž situace připomíná občanskou válku a například republika Ingušetie se zmítá v násilnostech prakticky denně. Vedle toho ale zazněly i dohady o možné „gruzínské stopě“ vzhledem k pokračující okupaci gruzínských enkláv Abcházie a Jižní Osetie ruskou armádou. Po válce o Jižní Osetii v roce 2008 se Moskva a Tbilisi de facto nacházejí ve válečném stavu. Ovšem v Rusku se zatím gruzínský terorismus nerozmohl a žádný z velkých útoků na civilisty nemají na svědomí lidé gruzínského původu.
3. Nacionalisté Třetí nejčastější verzí toho, kdo by mohl stát v pozadí útoků, je tzv. vnitroruská. Terorismus se v posledních letech začal šířit i mezi nacionalistickými skupinami, které se koncem loňského roku aktivizovaly právě v Moskvě.
Komentátoři upozorňují především na výběr objektu, který se stal terčem atentátu. Doposud se totiž teroristé vždy snažili „potrestat“ Rusy nebo lépe řečeno pomstít se jim či obyvatelům metropole Moskvy. Fakt, že výbuch byl namířen proti čekajícím v mezinárodní příletové hale, může znamenat, že pachatelům šlo víc o mezinárodní ohlas než o mstu na Rusech.
Na druhou stranu naprostá většina teroristických útoků v Rusku od roku 1991 byla spojena s Čečenci, popřípadě s lidmi z jiných severokavkazských republik. Ne vždy byla ale jejich vina dokázána.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
