Příliš barvotisková ilustrace historie Ruska

Metropolitní opera odvysílala do kin celého světa svou novou inscenaci Borise Godunova Modesta Petroviče Musorgského. V opeře se střídají komorní psychologické scény s monumentálními davovými - a právě napětí mezi těmito „úhly pohledu“ dává Musorgského fresce dynamiku a napětí. Těžko posoudit, nakolik tyto dvě roviny vnímali diváci v MET; zkušený nestor přenosů Brian Large tentokrát nedal těm v kinech příležitost zahlédnout celek se sborem posíleným na 120 zpěváků. Z pohledu diváka v kině byly na oproštěné scéně podstatné dvě rekvizity: trůn na vyvýšeném piedestalu a Pimenova/Puškinova kronika o velikosti člověka, která leží rozevřená v popředí. Tu ji zadumaně čte car, tu se k ní upíná Griška se svými sny Lžidimitrije, tu po ní šlapou bojaři, tu přebíhá polská šlechta, ulehne do ní Jurodivý žebrák a popsanou stránkou se přikryje tak, že přes ni šmátrá jen jeho špinavá ruka, až v závěru přebíhající „lid“ potrhá listy na cáry. Rychlá výměna režiséra Tento režijní nápad nebyl špatný, ale na významově hutnou fresku nevystačil. Premiéře v MET předcházel konflikt německého režiséra Petera Steina s americkými imigračními úředníky; v červenci práci ukončil a byl narychlo nahrazen Američanem Stephenem Wadsworthem.