Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Příliš lpíme na titulech. I kvůli tlaku lidí, kteří se jimi chtějí ozdobit, říká šéf akreditačního úřadu

Česko

  5:00
PRAHA - Rigorózní práce Michala Haška podle odborníků oslovených deníkem MF Dnes nemá úroveň ani seminárky. Co to vypovídá o uznávání diplomů ze zahraničí a jak jsou na tom české soukromé vysoké školy? Server Lidovky.cz o tom hovořil s předsedou rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školy Stanislavem Labíkem.

Předseda rady Národního akreditační úřad pro vysoké školství Stanislav Labík. foto:  Petr Topič, MAFRA

Na kauzu okolo rigorózní práce jihomoravského exhejtmana Michala Haška upozornil před víkendem server iDnes.cz můžete připomenout v našem článku. V sobotu přinesl zprávu, že škola ve slovenském Sládkovičově, na které Hašek titul JUDr. obhájil, prověří, zda titul současnému poradci prezidenta Zemana udělila oprávněně.

Lidovky.cz: V případě Michala Haška i exministryně spravedlnosti Malé byly součástí kauzy menší soukromé školy na Slovensku. Jak je to s uznáváním titulů ze zahraničních univerzit?
Ještě před pár lety byly habilitace a jmenování profesory získané na Slovensku normálně uznávány, dnes už to neplatí. Pokud jde o uznávání zahraničních studií, tam záleží například na mezistátní smlouvě, nebo zda jde o zemi Evropské unie, či mimo ni. 

Lidovky.cz: U většiny skandálů točících se okolo diplomů se nejednalo o prohřešky ze současnosti či několika minulých let. Svědčí to o zlepšujícím stavu vysokého školství?
Ve většině těch případů šlo o plagiátorská provinění. Tlak na prověřování podobných případů tedy vzrostl. Popravdě řečeno je to dáno i technickými možnostmi. Kontroly diplomových prací se nedají dělat ručně, vyžadují propracovanou metodiku a automatizaci. To ještě před pár lety nešlo. Výpočetní technika jde dopředu raketovým tempem.

Stanislav Labík

Vysokoškolský učitel, vědec i bývalý komunální politik.

Předseda Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, kam byl vládou jmenován na šest let v roce 2016.

Je odborníkem na fyzikální chemii, v minulosti působil jako předseda Grantové agentury ČR.

V komunální politice působil jako místostarosta Prahy 12 za Unii svobody.

Předseda rady Národního akreditační úřad pro vysoké školství Stanislav Labík.

Lidovky.cz: Stanou se tedy diplomové a bakalářské práce neopisovatelnými?
Doufejme, že ano.

Lidovky.cz: Vznikají u nás v současné době další soukromé vysoké školy?
Nevzniká jich mnoho, před asi deseti a více lety tu byla vlna, během které jich vznikalo hodně. Za posledních dva a půl roku, co jsem ve funkci předsedy akreditačního úřadu já, ale nevznikla ani jedna. Není to ale spojené speciálně s mým nástupem, už za mé předchůdkyně Vladimíry Dvořákové k tomu téměř nedocházelo.

Lidovky.cz: S čím si útlum vzniku vysokých škol spojujete?
Faktory jsou podle mého názoru dva. Především se jedná o přesycení trhu. Není zkrátka tolik studentů, současný populační ročník vysokoškoláků poklesl z čísel okolo sto třiceti tisíc až na čísla okolo osmdesáti tisíc. To je výrazný pokles a znamená to, že převis poptávky po studiu už není zdaleka takový. Druhým faktorem je, že geografie rozmístění vysokých škol se už v podstatě vyčerpala. Začíná spíš opačný proces a počet vysokých soukromých škol klesá.

Lidovky.cz: Dosahují soukromé školy kvalit těch veřejných?
Nemohu říct, že mám detailní přehled o všech školách, které u nás působí. V některých oborech ale soukromé školy srovnatelné s těmi veřejnými jsou. Nutno ale říct, že to není úplně typické.

Lidovky.cz: Kterých oborů se to týká?
Až na výjimky soukromé vysoké školy většinou nevyučují technické obory nebo přírodovědné obory. Zbývají tedy hlavně humanitní obory, ty je přece jen lehčí vyučovat, než pořizovat laboratoře. V humanitních oborech se některé soukromé školy tedy těm veřejným dokáží vyrovnat.

Lidovky.cz: Považujete současný počet vysokých škol pro české vysoké školství za přínosný?
Můj čistě osobní názor je takový, že by vysokých škol mohlo být méně.

Haškův titul od maďarských hranic. Jeho rigorózní práce není podle expertů ani na úrovni seminárky

Lidovky.cz: Přispěl by nižší počet škol ke snížení počtu skandálů ohledně opsaných diplomek a rigorózních prací?
Myslím, že je to spíš kulturou našeho národa. Jsme stále ve vleku Rakouska-Uherska či Pruska, kdy se u nás stále velmi oceňují tituly. Myslím, že do značné míry to tak způsobuje i tlak lidí, kteří ty tituly chtějí získat a ozdobit se jimi.

Lidovky.cz: Máte tedy pocit, že Čechům tolik nezáleží na kvalitě vzdělání, pokud si poté budou moci dát před jméno titul?
U někoho tomu tak je. Kdybych měl hovořit ze zkušenosti dlouholetého učitele na vysoké škole, tak mám pocit, že v průběhu zhruba posledních deseti let už si studenti začínají uvědomovat, že je důležité, z jaké školy své vzdělání a titul mají. Někteří zaměstnavatelé totiž už zjistili, že v případě některých vysokých škol ani nemá cenu zvát jejich absolventy na pohovor. Nedá se u nich totiž očekávat dobrá kvalita vzdělání.

Lidovky.cz: Takže trh funguje správně a postupně odfiltrovává nekvalitní školy?
Tento proces už podle mě běží. Vysoké školy se slučují a stavy se snižují. Selekce už tedy probíhá, byť není tak rychlá, jak možná někteří předpokládali. Vysoké školství přece jen obnáší od tří po devět let studia, takže tu funguje i setrvačnost.

Lidovky.cz: Jsou u nás kontrolní mechanismy pro soukromé vysoké školy nastavené správně?
Já myslím, že ano. U nás na úřadě trávíme většinu času posuzováním akreditací pro nové studijní programy podle novely vysokoškolského zákona, po té se jich musela akreditovat poměrně dobře. Masové kontroly na vysokých školách ale neprovádíme, na to zkrátka nemáme čas. Pokud se k nám ale dostanou informace indikující nějaká pochybení, kontrolujeme samozřejmě i existující programy na existujících vysokých školách.

Univerzita Karlova odebrala poprvé v historii titul. Kvůli opisování v diplomových pracích

Lidovky.cz: Co se při kontrole vysoké školy posuzuje?
Primárně kontrolujeme dodržování vysokoškolského zákona a souvisejících norem. Jmenujeme vždy kontrolní komisi, která nejprve naštíví danou vysokou školu a zkontroluje na místě příslušné materiály. Jindy se zase zaměříme na konkrétní problém, ke kterému dostaneme předem podnět.

Lidovky.cz: Na co přesně se zaměřujete?
Každý měsíc schvalujeme několik desítek zpráv o uskutečňování studijních programů. Když během procesu akreditace třeba zaznamenáme nějaké problémy, které by mohly v budoucnu vyvstat, Vysokým školám zadáme úkol, aby v horizontu roku, dvou nebo i pěti podaly zprávu o tom, jak výuka probíhá. Vysoké školy nám navíc musí hlásit celou škálu změn. Týká se to například změn při plnění studijních programů. Třeba pokud změní garanta oboru, pak musí doložit například jeho profesní životopis. Stejně tak musí hlásit, pokud chtějí vytvořit novou pobočku, pokud chtějí měnit oborovou radu doktorského studia a podobně. Na základě toho si vyžádáme další informace nebo zprávu schválíme.

Lidovky.cz: Chodí vám podněty od veřejnosti nebo přímo škol?
Chodí, ale dostáváme i žádosti o provedení kontroly od ministerstva školství, které podněty ke kontrolám dostává od veřejnosti také.

Lidovky.cz: Kvalita tedy ustoupila kvantitě?
V některých případech to tak podle mě je. Na druhou stranu ale musím říct, opět se jedná o můj osobní názor, že vysoké školy výraznou většinou svým studentům znalosti a dovednosti poskytují. Je ale velký rozdíl mezi školami, u kterých je taková přidaná hodnota studia obrovská, a u některých je velmi zdvořile řečeno menší.

Lidovky.cz: Nejčastěji člověk narazí na školy, které se věnují určité kombinaci práva, byznysu či veřejné správy. Je jich mezi soukromými školami skutečně nejvíce?
Pokud odhlédneme od kritéria počtu studentů a počtu oborů, tak je těchto škol opravdu hodně. Jejich kvality ale generalizovat nemohu, některé jsou na vysoké úrovni, jiné jsou na tom hůř.

Exministr Krčál opisoval i v diplomové práci. Úvod je stejný jako v jeho bakalářce

Lidovky.cz: Stoupají počty studentů?
Mám pocit, že počty studentů nenarůstají. Naopak lehce klesají. Zápasí s tím ostatně i některé veřejné vysoké školy.

Rychlostudium v Plzni a opisování v bakalářce? Chovancovi titul zůstane

Lidovky.cz: Sledujete, kdo všechno na školách učí?
V případě magisterských a doktorských programů musí mít jejich garanti habilitaci nebo profesuru. To je ale předpoklad nutný, nikoliv postačující. Zkoumáme totiž, jakým způsobem garanti oborů i klíčových předmětů pracují vědecky. Procházíme jeho profesní životopis, zda publikuje, zda získal vědecké granty nebo zda má citační ohlas a tak dále.

Lidovky.cz: Znamená to, že mohou učit pouze akademici?
Ne, tak to není. Mluvil jsem o akademických magisterských a doktorských programech. Podle novely o vysokých školách se nyní rozlišuje mezi akademickými a profesně zaměřenými programy, jejich podmínky se podstatně liší. U profesně zaměřených je pak logické, že k výuce potřebujete odborníky přímo z praxe, což je jedna z podmínek profesně orientovaných programů.

Lidovky.cz: Týká se to hlavně soukromých škol?
Některé soukromé školy jsou si některých výhod profesně zaměřených programů vědomy a připravují je ve větší míře, než veřejné školy. To jim slouží ke cti, někteří studenti se podle toho rozhodují.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!