Úterý 15. října 2024, svátek má Tereza
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Případ Čunek rozděluje justici

Česko

PRAHA Jiří Čunek zmizel z vysoké politiky před několika měsíci. V české justici ale bude jeho stopa patrná ještě dlouho. Právě Čunek a jeho kauzou vyvolaný spor o justiční mafii totiž stojí za nejhlubším rozkolem v krátké historii české justice. Žalobci a soudci se již několik let zběsile hádají přes média. Někteří přišli o funkce a spor se přelil i do redakce profesního časopisu Státní zastupitelství.

Horká válka o Čunka vypukla 17. ledna 2007. Právě tehdy ostravská policie požádala senátory, aby svého kolegu zbavili imunity kvůli podezření, že ještě coby starosta Vsetína přijal půlmilionový úplatek od společnosti H&B Real. Senát sice Čunka vydal, v příštích měsících ale vyšetřování případu provázela řada podivných okolností. Zároveň se objevilo podezření, že případem manipulují politici, aby zabránili rozpadu koaliční vlády.

V červnu 2007 zasáhla do případu nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, když případ odebrala přerovskému žalobci Radimu Obstovi a předala jej do Jihlavy Arifu Salichovi. Ten hned v srpnu Čunkovo stíhání zastavil.

Případ pak zdánlivě usnul a k životu se probudil až o rok později, když se soudce Vojtěch Cepl mladší začal zabývat žalobou Vesecké, exministra spravedlnosti Pavla Němce a dalších na někdejší nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou. Ta totiž v souvislosti se zastavením kauzy Čunek tyto lidi označila za justiční mafii.

Právě během projednávání žaloby se na veřejnost dostala řada velmi podezřelých okolností, které Čunkův případ provázely. Tak například státní zástupkyně Zlatuše Andělová, která na případ dohlížela, popisovala své tři schůzky s Kučerou, Němcem či Veseckou. Během schůzek se přitom mluvilo i o Čunkově kauze.

U soudu svědčili i dva odvolaní žalobci, kteří nesouhlasili se zastavení Čunkova stíhání - olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan a jeho náměstek Igor Stříž. Cepl pak v rozsudku jejich odvolání označil za „profesionální šikanu“ a cesty za Andělovou za nestandardní.

Ištvan se svými nadřízenými bojuje dodnes. Jeho, na návrh Vesecké dosazená nástupkyně Milena Hojovcová ho totiž odvolala z brněnské pobočky olomouckého zastupitelství. A to přesto, že v Brně žije. Ištvan se kvůli tomu obrátil na soud a nedávný plán Hojovcové zrušit pobočky olomouckého zastupitelství považuje za další útok na sebe.

Špatně dopadl i severočeský žalobce Adam Bašný, který si na loňské konferenci svolané Transparency International dovolil zmínit podezřelé okolnosti ve vyšetřování Čunkovy kauzy. Jeho nadřízený Jiří Křivanec za to Bašného vyhodil z postu šéfa liberecké pobočky krajského státního zastupitelství.

Bizarní pachuť má pak vyhození brněnského žalobce Jana Laty z redakční rady časopisu Státní zastupitelství. Šéf redakční rady a Vesecké náměstek Zdeněk Koudelka totiž odmítl uveřejnit Ištvanův kritický dopis ke kauze Čunek. Lata se s Koudelkou dostal do sporu a vydavatel jej radši odvolal.

Autor: