Po I. a II. světové válce bylo invalidních 5 % přeživších vojáků. Po válce ve Vietnamu počet stoupl na 10 %. V první irácké válce sloužilo 580 400 vojáků, 325 000 z nich bylo v roce 2000 v trvalém invalidním důchodu. To už je 56 %. Vinu na tom má hlavně použití chemické a jaderné munice.
V roce 2003 zveřejnil časopis Lancet studii iráckých a amerických lékařů, která prokázala, že během prvního měsíce války v Iráku zahynulo nejméně 3240 civilistů.
Lékaři sledovali zprávy o úmrtí od 20. března 2003, kdy konflikt oficiálně začal, do 20. dubna stejného roku, kdy George Bush ohlásil konec hlavních bojů. Prostudovány byly záznamy ze 124 nemocnic. Spojenecké armády přitom údaje o mrtvých civilistech nevydaly, neboť se „zaměřily na důležité vojenské otázky“.
Generály dnes velmi znepokojuje stoupající počet amerických vojáků, kteří se vracejí z války v Iráku s poruchami soustředění, bolestmi hlavy a nespavostí. Většina z nich přitom nikdy neutrpěla zjevné poranění hlavy. Lékaři si ale všimli, že byli zasaženi explozí. Objektivní vyšetření pak potvrdila, že v jejím důsledku dochází k poranění mozku nepřímo.
Ve studii zveřejněné v New England Journal of Medicine se uvádí, že postihuje hlavně vojáky, kteří po explozi ztratili vědomí. Při explozi totiž dochází k otřesu a vibracím vnitřních orgánů. Ty se pak krví přenášejí do mozku, který ničí. Problém je, že před takovým zraněním žádná přilba neuchrání. Není nic, s čím by si moderní věda nedokázala poradit. Vědci z John Hopkins University, ve spolupráci s U. S. Army Research Laboratory, dokončují technologii vysokým teplotám a nárazům odolného tankového pancíře z karbidu boritého.
Institute for Soldier Nanotechnologies zase za podpory grantu americké armády ve výši 50 milionů USD pracuje na polní uniformě se zařízením, které umí detekovat vnější ohrožení nebo krvácení vojáka a podle toho změnit tlak oděvu na různých místech těla.
Další týmy vědců pracují na vývoji inteligentních střel, naváděných prostřednictvím GPS, které dokážou tyto bariéry překonat. V roce 2002 vydal George Bush pokyn k budování radarových systémů a přípravě útočných operací v kyberprostoru protivníka, jako odpověď na údajnou jadernou hrozbu islámu. Pokrok se nedá zastavit. Kam až může zajít?
Věda a technika, podporované zájmy zbrojařských firem, měly vždy problém s viděním světa v souvislostech, s chápáním ekologických důsledků svých činů.
Dnes probíhající i potenciální válečné konflikty jsou největší hrozbou pro životní prostředí a existenci člověka. Jaderný úder by trval zhruba třicet minut a téměř nikdo by jej nepřežil. V plánech vojenských stratégů se o něm hovoří jako o „vzájemně zajištěné destrukci“ (Mutually Assured Destruction). Má zkratku „MAD“, což anglicky znamená „šílený“.
Je dost důkazů o tom, že válka škodí zdraví. Od popisu důsledků a stanovení diagnózy je nejvyšší čas přistoupit ke kauzální léčbě. Třeba budováním zdravotnických zařízení pro izolaci a léčení šílených politiků. Rád přispěji na Bushův pavilon.
O autorovi| JAN HNÍZDIL, Autor je lékař
