Desetinu celkové spotřeby v Česku pokryjí obnovitelné zdroje. Pokud fouká, svítí slunce a plynule tečou řeky... PRAHA Otec, který zplodil deset tisíc potomků - tak lze s nadsázkou popsat zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, který začal v Česku platit před pěti lety.
Za těchto pět let vyrostlo díky příznivé legislativě 9591 solárních elektráren, 137 bioplynových elektráren, 123 malých vodních elektráren, 61 větrných parků či samostatných větrných elektráren a 41 zařízení na spalování odpadních plynů.
Celkový instalovaný výkon všech uvedených elektráren dosahuje 952 megawattů. Za ideálních podmínek - slunce svítí, vítr fouká, vody v řekách je dost - by tyto nové elektrárny dokázaly pokrýt víc než desetinu spotřeby elektřiny všech zákazníků v Česku, nepočítámeli zimní období, kdy je spotřeba elektřiny vyšší.
Statistiku o počtu solárních elektráren zkreslují malé instalace na střechách budov. Podle informací LN se nyní v Česku nachází 310 velkých solárních parků, každý o výkonu nejméně půl megawattu. Právě tyto velké fotovoltaické elektrárny se převážnou měrou podílejí na celkovém výkonu. Do konce roku přibudou řádově stovky dalších. Jejich přesný počet ani výkon však v tuto chvíli nikdo nezná.
Plán na více biomasy Rozvoj lze čekat také v případě biomasy. Ve fázi přípravy a schvalování je nyní asi deset větších elektráren na biomasu. Není však zdaleka jisté, zda budou realizovány všechny. „Připravovaná změna legislativy investory znejistila,“ říká předseda oborového sdružení CZ Biom Jan Habart.
Boom výstavby bioplynových elektráren, do nichž v Česku investují hlavně velké zemědělské podniky, pomalu končí. „Získat připojení k rozvodné síti je nyní skoro nemožné. Navíc banky je už nechtějí financovat kvůli špatné rentabilitě zemědělských podniků,“ zmínil Habart. Dodal, že do budoucna může být řešením spolupráce zemědělců s velkými energetickými skupinami. Zájem investovat do využití bioplynu již deklarovaly skupiny ČEZ, E. ON a RWE.
Rozvoj větrné energetiky se po šesti letech růstu zastavil. Od počátku roku nebyla v Česku uvedena do provozu ani jedna větrná elektrárna. Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) původně odhadovala letošní přírůstek na 15 elektráren o celkovém výkonu 30 megawattů. „Jestli se to podaří, bude to fantastický finiš,“ doufá předseda ČSVE Michal Janeček.
Letošní přírůstek totiž bude s nejvyšší pravděpodobností o dost nižší. Také Janeček považuje za největší riziko do budoucna připravovanou změnu legislativy.
Dva nové bloky Uplynulých pět let se dařilo hlavně obnovitelným zdrojům. Nové uhelné nebo plynové elektrárny v Česku nevyrostly. K určitému nárůstu výkonu však došlo díky modernizaci bloků jaderné elektrárny Dukovany a posílení výroby elektřiny v Plzeňské teplárenské a papírně Mondi Štětí.
V následujících deseti letech se pozornost energetických společností opět obrátí k fosilním palivům a jádru. Dva nové bloky jaderné elektrárny Temelín by mohly zahájit provoz již v roce 2019. ČEZ i další investoři se navíc zajímají o výstavbu paroplynových elektráren. Podle informací České plynárenské unie (ČPU) je nyní v různé fázi přípravy sedm paroplynových zdrojů o celkovém výkonu přes čtyři tisíce megawattů. „Plynové elektrárny jsou výhodné jak z hlediska jejich řízení, tak efektivity využití paliva. Mají o polovinu nižší emise než klasické uhelné zdroje,“ říká prezident ČPU Oldřich Petržilka.
Jejich atraktivitu navíc zvýšil pokles cen zemního plynu. „Na rozdíl od ostatních komodit neletí jeho cena strmě vzhůru. Situace se nejméně ve střednědobém horizontu nijak výrazně nezmění,“ dodává Petržilka. Paroplynové elektrárny nahradí část dosluhujících uhelných bloků. Investice nicméně směřují i do obnovy části uhelných elektráren. ČEZ nyní investuje do komplexní rekonstrukce čtyř uhelných bloků v Tušimicích, následovat bude obnova elektráren v Ledvicích a Prunéřově. O výstavbu nových či obnovu dožívajících uhelných bloků však mají zájem i další energetické společnosti.
Graf
POČET ELEKTRÁREN V ČESKÉ REPUBLICE... ... A KOLIK ENERGIE CELKOVĚ VYROBÍ
Legenda
počet
výkon (mW)
Zdroj: Výpočet LN a ERÚ
uhelné (nad 50 mW)
1. 1. 2005 37 10001
1. 8. 2010 37 10047
plynové, paroplyn (nad 50 mW)
1. 1. 2005 4 653
1. 8. 2010 4 653
jaderné
1. 1. 2005 2 3760
1. 8. 2010 2 3830
přečerpávací vodní
1. 1. 2005 3 1145
1. 8. 2010 3 1145
vodní (nad 1 mW)
1. 1. 2005 60 899
1. 8. 2010 61 903
na odpadní plyny
1. 1. 2005 21 4,3
1. 8. 2010 62 23
malé vodní (do 1 mW)
1. 1. 2005 1262 115
1. 8. 2010 1385 139
na biomasu (nad 1 mW)
1. 1. 2005 1 1,7
1. 8. 2010 5 29
větrné
1. 1. 2005 26 11,5
1. 8. 2010 87 193
fotovoltaické
1. 1. 2005 9 0,1
1. 8. 2010 9600 622
na bioplyn
1. 1. 2005 23 7,5
1. 8. 2010 160 86
