Šlo to poměrně rychle. První den začala dvaatřicetiletého Radima bolet hlava, během dne se přidala bolest svalů a pozvolně začal ztrácet čich. Večer už měl zvýšenou teplotu. Diagnóza: covid-19. „Druhý den, když jsem jel na testy, jsem měl strašnou zimnici, v autě jsem měl topení na 24 stupňů, na sobě dvě bundy a pořád mi byla strašná zima,“ vypráví.
Ne pokaždé to tak ale musí být. Příznaky nejsou vždy stejné a je jich rovnou několik. Navíc také platí, že jinak mohou na nový koronavirus reagovat děti, jinak dospělí a jinak senioři.
Máte covid? Návod, jak snížit riziko nákazy ostatních členů domácnosti |
K hlavním příznakům patří zvýšená teplota, kašel, dušnost, bolest hlavy a únava. Zdaleka to ale není to jediné, s čím se lékaři v ordinacích setkávají. „Z dosavadních zkušeností můžeme říci, že projevy onemocnění covid-19 mohou být opravdu velmi variabilní – od notoricky známých a často uváděných, jako jsou horečka, suchý kašel, bolesti svalů a kloubů, bolesti hlavy až po dušnost, ztrátu čichu, ztrátu chuti a trávicí obtíže nebo zvracení,“ popisuje místopředseda Sdružení praktických lékařů Jiří Zdražil. Každý člověk reaguje na virus jinak, což se týká i tíže projevů.
Bolestivá vyrážka
Děti platí za nejméně rizikovou skupinu. To ovšem neznamená, že jsou vůči viru imunní. Podle ministerstva zdravotnictví ze světových statistik vyplývá, že děti tvoří asi jen dvě procenta nemocných. Ti nejmladší mají zároveň mírný průběh – na to, že jsou pozitivní, se často přijde teprve tehdy, když onemocní jejich rodič nebo jiný dospělý poblíž.
„Nákaza se u malých pacientů obvykle, zhruba v devadesáti procentech případů, projevuje velmi mírně a neohrožuje je na životě,“ uvádí ministerský manuál.
Pokud děti přece jen nějaké příznaky mají, pak jde o ty klasické, tedy o horečku, slabosti, bolesti svalů, kašel, bolest v krku, kýchají a teče jim z nosu. Mohou mít také zarudlé hrdlo.
Další pokrok při vývoji vakcíny proti covidu: u dospělých vyvolává imunitní reakci |
„Příznaky u dětí jsou stejné jako u dospělých, liší se ale frekvencí. U dětí je nejčastějším příznakem horečka a kašel a přibližně u deseti procent z nich se vyskytují bolesti břicha. Na rozdíl od dospělých jsou děvčata a chlapci postižení stejně často,“ uvádí přednosta Kliniky infekčních onemocnění Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) Michal Holub.
Právě nevolnost, bolesti břicha a také průjem uvádí jako příznaky typické spíše pro děti i ministerstvo zdravotnictví.
U dětí a mladistvých se mohou někdy objevit i takzvané covidové prsty. Je to zarudnutí hrbolů na prstech, především u nohou. Vyrážka je bolestivá a může svědit.
I ti nejmenší mohou mít závažný průběh nemoci, vyskytuje se ale jen minimálně – u 0,7 procenta dětí, kritický průběh u 0,2 procenta. Ovšem pozor, nehledě na to, zda mají děti bezpříznakový, nebo slabý průběh, nakažlivé jsou stejně jako ostatní.
I dospělým se může dít něco netypického. Lékaři se o podobném příznaku nezmiňují, Radim, jehož zkušenosti jsou popsány na začátku, popisuje ještě jednu věc. „Kromě toho, že jsem byl strašně polámaný, jsem cítil ještě bolest kůže, mýt se proti chlupům bylo nepředstavitelné. Bolel mě každý centimetr,“ vypráví. K méně známým příznakům se řadí zánět spojivek.
Naopak za typický příznak, který leckoho stále ještě překvapí, někteří lékaři označují ztrátu chuti a čichu. Obojí se sice může projevit i u jiných virových onemocnění, nicméně právě tohle je v případě covidu zdvižený prst, jenž předjímá výsledky testu.
VAŘENÍM PROTI COVIDU: Zvyšte dávky vitaminu D a připravte si lososa s holandskou omáčkou |
„Porucha čichu a chuti se může objevit také po úrazu hlavy a u onemocnění dutiny nosní a vedlejších nosních dutin, například u chronického zánětu s polypy. U onemocnění covid-19 je přítomnost poruchy čichu nicméně velmi četná, až z šedesáti procent, naštěstí dochází u většiny pacientů k nápravě,“ uvádí přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Pardubické nemocnice Jan Vodička.
Zmatenost, ale také delirium
Asi nejproblematičtější mohou být příznaky u seniorů, kteří patří k nejohroženějším.
„Zejména u nejvyšších věkových skupin se může nákaza koronavirem projevit netypicky. Proto je také třeba sledovat nejen změny teploty, ale i psychický stav. Typické projevy onemocnění covid-19 mohou být zejména u lidí nad osmdesát let minimální nebo zcela chybět,“ uvádí materiál ministerstva zdravotnictví.
Teplota u starších lidí nemusí vůbec stoupnout, a to především proto, že užívají častěji léky na bolest, které ale zároveň snižují teplotu. Ani ztráta čichu a chuti nemusí být známkou covidu, protože obecně platí, že starší lidé prostě mají sníženou chuť k jídlu a slabší čich. „Častěji než u mladších se mohou projevovat atypické projevy. Týkají se zejména psychických změn jako třeba neklid nebo apatie,“ uvádí Zdražil ze Sdružení praktických lékařů.
Podle ministerských pokynů by právě to mělo blízké varovat. „Čekání na typické příznaky může znamenat promarnění rozhodujícího času pro zahájení potřebné léčby,“ uvádí materiál.
Vyléčením z covidu problémy nekončí. Uzdravené trápí dlouhodobé vyčerpání, na věku nezáleží |
Zpozornět je potřeba u každé výrazné změny, ať už psychické, nebo fyzické, jako je schvácenost, dušnost, ale i dezorientace a zmatenost. U lidí, kteří trpí demencí, může docházet také k takzvanému stavu deliria.
„V tomto případě samozřejmě nesouvisí s abstinenčními příznaky alkoholiků, ale projevuje se podobně: neklidem či apatií, změnou vědomí, bludy a halucinacemi,“ upřesňuje ministerský manuál.
K ohroženým skupinám patří nicméně nejen starší lidé, ale i pacienti s různými nemocemi. Jako rizikové jsou uváděny kardiovaskulární onemocnění, plicní choroby, diabetes, ale i obezita.
„Zatímco astma zřejmě nepředstavuje rizikový faktor těžkého a kritického průběhu covidu-19, obezita je nejčastějším rizikovým faktorem těžkého průběhu s nutností podávat kyslík nebo průběhu kritického s nutností umělé plicní ventilace,“ říká Michal Holub z ÚVN.
