Snad žádný jiný sport se z hlediska bezpečnosti závodníků neproměnil tak jako formule 1.
PRAHA Z dříve doslova „smrtelného“ sportu se během desetiletí stala podívaná, při které jen výjimečně dochází k závažnějším poraněním.
Jako první se o větší bezpečnost F1 začal výrazněji zasazovat legendární Jackie Stewart v průběhu šedesátých let. Měl k tomu dobrý důvod - během deseti let viděl zemřít sedmapadesát svých kolegů. „Lidé dnes nemají ani nejmenší ponětí, co se tehdy dělo a v jakých podmínkách jsme závodili,“ říká Stewart.
Jenže po Stewartově odchodu ze seriálu opět debata o bezpečnosti utichla. Obnovil ji až v roce 1978 oficiální lékař F1 Sid Watkins. Zdravotní zabezpečení na okruzích byla v té době v tristním stavu.
Chtěl lékaře u trati.
Mysleli, že se zbláznil V témže roce se o tom přesvědčil i Watkins, když při Velké ceně Itálie havaroval Ronnie Petterson a jeho monopost začal hořet. Watkins se dlouho nemohl k Pettersonovi dostat, policisté totiž vytvořili kolem nehody lidský řetěz, aby zabránili vniknutí diváků. Sanitka navíc dorazila až za dlouhých osmnáct minut. Petterson den po nehodě zemřel...
Watkins se poté zasadil o to, aby na každém závodě bylo přítomno lékařské vozidlo i vrtulník. „V roce 1980 jsem žádal, aby na všech okruzích postavili permanentní zdravotnické centrum. Od vedení F1 se mi dostalo odpovědi, že jsem se asi zbláznil,“ vzpomíná Watkins.
Postupně se o své vlastní bezpečí začali více starat i piloti samotní. Zavedly se ochranné monokoky či karbonová vlákna, která tlumí sílu nárazu. I díky tomu nezemřel mezi lety 1982 až 1994 žádný závodník. Jenže VC San Marina v Imole znamenala kruté vystřízlivění. Během dvou dnů tragicky skonali Roland Ratzenberger a Ayrton Senna. Teprve pak se stala bezpečnost v F1 tématem číslo jedna. „Ten víkend všechno změnil,“ podotýká delegát Mezinárodní automobilové federace (FIA) Radovan Novák.
Po dalších patnáct let se závažnější problémy F1 vyhýbaly. Debatu o bezpečnosti znovu rozproudila až nehoda Felipeho Massy, při které utrpěl pilot Ferrari prasklinu lebky a otřes mozku poté, co jej do helmy zasáhla těžká ocelová pružina. Piloti uvažují o „madlech“ To nenechalo jezdce ani vedení F1 chladnými. „Prezident FIA Max Mosley požádal Bezpečnostní komisi FIA o vypracování zprávy o nedávných, troskami způsobených nehodách,“ stojí v prohlášení federace.
„Po Massově incidentu jsem se bavil s předsedou Asociace pilotů F1 Pedrem de la Rosou. Je to člověk, který hodně dbá na bezpečnost. Říkal mi, že uvažují o zavedení jakýchsi ochranných ,madel‘, které by byly připevněné na helmě,“ říká expert Pavel Turek. „Problémem madel by ale bylo, kdyby se monopost přetočil. Pak by totiž asi ztěžovaly jezdci únik z vozu.“
I přes všechna bezpečností opatření však zůstane sport, při kterém jezdci dosahují i rychlosti 350 km/h nebezpečnou záležitostí. „Pokaždé, když pilot vyjede na trať, riskuje svůj život,“ vysvětlil šéf McLarenu Martin Whitmarsh.
