Konstrukce jsou v místě mokřiny, kde dříve bývala bažina. Právě díky vysoké vlhkosti a jílům se dřevěný systém zachoval. Podle analýzy pochází z období mezi roky 777 až 390 př. n. l. Dřevěné konstrukce vytvářejí jakési komory, jež jsou vždy po několika spojeny dohromady. Většina komor je vyplněna jílem. Je pravděpodobné, že se takto stavitelé vyrovnávali s erozí svahu a mokřadem. „Zapuštěné piloty mohly sloužit ke zpevnění plochy a jako platforma pro domy. Některé z komor mohly být využity i jako studny,“ uvedl vedoucí terénního výzkumu Libor Janíček.
Zatím provedená sonda ukázala minimálně čtyři komory, zhruba o dalších šesti až sedmi odborníci vědí. Objekty vytvářené z jednotlivých komor nejsou vzájemně propojeny. „Vzdálenost mezi jednotlivými sestavami není podle dosavadních zjištění velká, například jen 20 centimetrů,“ dodal.
Podle první analýzy používali pradávní stavitelé nebozezy a údajně i pily. „Dřevěné prvky překvapují svou uniformitou, jako by vyjely z katru,“ dodal Janíček.
Podle Pavla Vařeky z katedry archeologie jsou zatím odhady rozsahu opatrné. „Nevíme, zda to bude na ploše 50 krát 50 metrů nebo několika hektarů. Nicméně se jedná o evropský unikát,“ uvedl.
Katedra, která zatím platí výzkum z peněz určených na několikaletý výzkumný záměr, připravuje publikaci do Anglie, v níž unikátní objev zveřejní.