Daniel KunštátSociolog a politolog PhDr. Daniel Kunštát, Ph.D. působil v letech 2006 až 2016 jako vědecký pracovník Sociologického ústavu Akademie věd ČR, posledních deset let tam zastával pozici zástupce vedoucího Centra pro výzkum veřejného mínění. Od roku 2006 pak přednáší na vysoké škole CEVRO Institut, kde vede katedru politologie a mezinárodních vztahů. Ve své práci se soustředí na sociologii veřejného mínění, volebního chování či politickou komunikaci.  |
Lidovky.cz: Kdo se stal vítězem letošních voleb? Lidovci, kteří získali největší počet mandátů? Hnutí ANO, jež zvítězilo ve většině velkých měst kromě Prahy? Piráti, kteří posílili v řadě obcí a mají reálnou šanci, že povedou pražský magistrát? Nebo snad občanská demokracie, jíž se dařilo i v senátních volbách?
Velmi specifický charakter obecních voleb neumožňuje příliš dobře určit jasného vítěze nebo více vítězů. Záleží na kritériích, která použijeme. Můžeme se podívat na počet mandátů či počet odevzdaných hlasů nebo na to, jaký je rozdíl v podpoře oproti minulým volbám. Dalším kritériem, které je podle mě důležité z hlediska celostátní politiky, je, jakým způsobem uspěly strany ve větších městech. O všech zmíněných stranách bychom tak mohli říct, že jsou podle různých kritérií vítězové voleb. Nabízelo by se, že absolutním vítězem je hnutí ANO, minimálně podle dvou, tří zmiňovaných kritérií. Jenže je tam ale.
Komunální volby: ANO bodovalo ve velkých městech, Pražany si ale nezískalo. ČSSD se propadla |
Lidovky.cz: Jaké?
Hnutí ANO oproti minulým volbám sice posílilo, podle mého soudu ale neadekvátně tomu, jakou dominantní pozici má v celostátní politice. Pro Andreje Babiše bude výsledek patrně zklamáním, byť formálně je vítěz. Zklamání je to ve dvojím smyslu. Jednak ANO určitě očekávalo vyšší podporu, zejména v některých větších městech, kde nenaplnilo představy, že bude mít mezi 25 až 30 procenty. Což by se u strany, která je na vrcholu moci, má premiéra, téměř jednobarevnou vládu, dalo očekávat. V době, kdy ČSSD nebo ODS byly 30procentní strany, měly takový výsledek i na úrovni velkých měst.
Druhým zklamáním je výsledek ANO v Praze. Je evidentní, že ANO i sám Andrej Babiš investovali obrovské peníze a energii do toho, aby v Praze uspěli. Praha je politické, kulturní, hospodářské centrum České republiky a vládnout v ní představuje symbol určité síly a prestiže strany. Andrej Babiš podle všeho vládu ztratí, stejně tak vliv na spravování města. To je pro něj, myslím si, obrovské zklamání. Musí si přiznat, že manažersky selhal. Nepovedl se mu výběr minulého vedení Prahy a do značné míry se zdá, že selhal podruhé, když instaloval jako kandidáta na primátora člověka, kterého nikdo neznal. Pravdivá bude také asi teze, že Pražané hnutí ANO spočítali jeho působení na magistrátu, respektive působení Adriany Krnáčové.
Lidovky.cz: Zmínil jste, že samo ANO patrně očekávalo v některých městech vyšší výsledek. Klesá mu popularita?
Neřekl bych, že jde o klesající popularitu. Čím více se na to dívám, mám pocit, že je to pro ANO větší neúspěch, než to na první pohled vypadá. Když si aktuální výsledek porovnáme s předchozími volbami, je třeba si uvědomit, že je trochu zavádějící. Výsledky z před čtyř let je potřeba brát v relaci relativní síly hnutí ANO v tehdejším politickém prostoru. ANO v roce 2014 zdaleka nebylo tím dominantním hráčem jako dneska. Tehdy to pro ně byl velký úspěch.
Dneska mám pocit, že komunální volby vysílají signál voličské stagnace. Dominance, která vyplynula z loňských parlamentních voleb, totiž zdaleka není taková na komunální úrovni. Hnutí ANO patrně narazilo na strop svých možností a silnější už nebude. Ukazuje se problém specifické organizační struktury, že ANO je budované shora a nikoliv zdola. Nevyrůstá z žádných regionálních entit, které mají ukotvení na malém pětitisícovém městě.
Lidovky.cz: Stoupající oblibě se naopak těší Piráti. Posílili v řadě měst, pravděpodobně ovládnou Prahu. Mohou se v budoucnu dotáhnout na ANO či alespoň výrazněji zredukovat propast mezi Babišovým hnutím a ostatními stranami?
Piráti samozřejmě patří mezi vítěze voleb. Ačkoliv jejich výsledek do počtu mandátů a odevzdaných hlasů není oslnivý. Je to ale strana, která se stále buduje. Co je důležitější než jejich posílení na regionální úrovni je, že na rozdíl od hnutí ANO potvrdili svou pozici druhé, třetí nejsilnější politické strany. Vidíme to na výsledcích velkých měst, kde se volí i na základě celostátní zkušenosti. V tomto smyslu hnutí ANO nenaplnilo očekávání a Piráti naopak naplnili. A to i ve městech, které na první pohled nejsou socio-demograficky ideální půdou pro jejich úspěch, tedy periferní, chudší regiony.
  |
První kolo senátních voleb vyhrála ODS, ČSSD má šanci jen na 5 křesel, obhajovala 13 |
Nemyslím si ale, že Piráti mohou být do budoucna politickou silou, která může ohrožovat ANO. Jednak nemůžeme v nejbližší době očekávat, že z ANO by se najednou stala desetiprocentní strana. Pak také proto, že to vždy bude strana sociálně specifického segmentu společnosti. Neumím si moct představit, že by někdy mohli být tím, čemu my říkáme catch-all party, tedy že dokáže oslovovat věkově, vzdělanostně, regionálně nejrůznější segmenty společnosti. Mladých kluků a děvčat mezi 20 až 35 lety, kteří jsou ochotni přijít k volbám a podpořit Pirátskou stranu, bude vždy omezené množství.
Zleva kandidát Pirátů na pražského primátora Zdeněk Hřib a Předseda strany Ivan Bartoš zhodnotili 6. října 2018 ve volebním štábu v Praze výsledky komunálních voleb.
Navíc Piráti sice profitují z toho, že nemají za sebou žádnou politickou minulost a skutečně mohou hrát na strunu vyzyvatele stranického establishmentu, protože oni se do ničeho nenamočili. Mohou kritizovat klientelismus a neefektivní správu. Jenže proč? Protože až na drobné výjimky s nimi neměli voliči bezprostřední zkušenost. Nevěděli, jak spravují obec či stát. Je to zatím taková slepá důvěra, která není opřená o pozitivní zkušenost z minulosti.
Míříme na hřbitov, varuje Hašek. ČSSD se odrazila ode dna, vyhrála v Karviné, oponuje Hamáček |
Lidovky.cz: Volby výrazně nevyšly ČSSD a KSČM, které se v mnoha městech nedostaly ani do zastupitelstva. Znamená to, že voliči přestávají slyšet na levicová témata?
Z politiky či veřejného mínění levicovost nevymizela. Voliči na tato témata stále slyší. Jen jim dnes někdo nabízí věrohodnější alternativu, že o ně bude dobře postaráno, že mají perspektivu, že jim někdo naslouchá a rozumí jejich problémům, a že jim fakticky přidává peníze. V současné době tím příjemcem levicových hlasů dokáže být Andrej Babiš a hnutí ANO. Jeho nabídka se voličům vždycky bude zdát v tuhle chvíli věrohodnější, než je nabídka tradiční levice. Zůstává otázkou proč.
Foldyna rezignuje. Předzvěst konce ČSSD je tady, už si nebudu brát servítky, vysvětluje |
U komunistů do toho zároveň vstupuje druhý problém. Není to jen o tom, že by ztratili svou autenticitu a nedokázali mobilizovat své voliče. V poslední letech na ně ale velmi výrazně dopadá demografická krize. V komunálních volbách jsme věděli předem, bez ohledu na to, jak si komunisté stojí na celostátní úrovni, že výsledkově propadnou. Nedokázali postavit kandidátky ve zhruba dvaceti procentech obcí, v nichž ještě před čtyřmi lety kandidovali. Strana ztrácí schopnost se organizovat na nejnižší komunální úrovni a tím pádem ztrácí schopnost kandidovat.
Lidovky.cz: Projeví se výrazný neúspěch těchto dvou stran, zejména pak ČSSD, v celorepublikové politice? Může to mít za důsledek jejich úplný úpadek?
Nemyslím si, že by zrovna tyto komunální volby měly být hřebíčkem do rakve obou stran. Je to však jasný signál voličů, že se strany budou muset změnit. Jinak reálně hrozí, že se v příštích parlamentních volbách nedostanou ani do Parlamentu. Volby nebudou mít bezprostřední důsledky na celostátní politiku, mocenské poměry ve sněmovně se nemění a struktura vládnutí nebude zasažena.
Předseda ČSSD Jan Hamáček (uprostřed) a místopředsedové strany Roman Onderka (vlevo) a Jiří Zimola (vpravo) vystoupil 6. října na tiskové konferenci ve volebním štábu v Praze, kde sledovali výsledky komunálních a senátních voleb.
To, že ztratíte pozice ve městech, ovšem znamená, že máte sníženou možnost oslovovat voliče na krajské a celostátní úrovni. Obecní volby jsou důležité pro strany, protože vytvářejí přirozené podhoubí budoucímu úspěchu na celostátní úrovni. Na ní totiž dlouhodobě nemůžete uspět se stranou, která ukotvení od středních měst nahoru nemá. Bylo zvláštní, že oba předsedové mluvili o výsledku jako o nevýhře, přitom je to katastrofa. Oba si toho musejí být vědomi. Očekávám, že se minimálně rozpoutá bouřlivá debata o strategickém směřování a personálním obsazení vedení stran. Nikdo nebude říkat, že se nic neděje a jede se dál. Protože kdyby jeli dál, spadli by do bezvýznamnosti.
Lidovky.cz: S výjimkou hlavního města se příliš nedařilo ani TOP 09, což jen odráží trend z posledních parlamentních voleb, kdy strana sotva pronikla do sněmovny? Vyklízí postupně pozice?
Podle mého soudu dopadly volby pro TOP 09 katastrofálně. Ale dalo se to čekat. Dopadly tak, jaká je pozice TOP 09 v České republice. Politici, když se jim nedaří v komunálních volbách, mají často tendenci vyzdvihovat třeba to, že postoupilo tolik kandidátů v senátních volbách, nebo nepřipomínat, kde propadli, ale zdůraznit úspěch v Praze jako například v tomto případě.
Číselně dopadly volby pro TOP 09 hůř mimo jiné proto, že za celou dobu své existence nebyla schopna z různých důvodů vytvořit pevnou a bohatou organizační strukturu. Před čtyřmi roky se alespoň do nějakých zastupitelstev větších měst dokázali s odřenýma ušima propracovat. Dneska už ani to ne. TOP 09 nedokáže ani v Praze výrazněji přesvědčit. Těch šestnáct procent, které získala, je trochu matoucí, nadsazuje její reálnou sílu, protože je to koalice několika politických subjektů. I v Praze, si troufám říct, že je TOP 09 strana, která by byla dneska ráda, když překročí pětiprocentní hranici. Upřímně mám obavu o její budoucnost. Pokud nepřistoupí na integrační projekty, tak samostatně nemá nejmenší naději.
