* LN Doposud se nezdálo, že byste měl nějak vřelý vztah k operetě. Proč jste si vybral právě „Nitušku“ a jak jste si ji přemodeloval?
Opravdu, nikdy jsem nebyl zatížen na operety, ale pro Mam’zelle Nitouche jsem měl vždycky slabost. A tak jsem si řekl, že tak jako panu Erbenovi Kytici či panu Aristofanovi Lysistratu zkusím zesemaforštět i „Nituš“. Trochu jsem si s ní pohrál a musím říct, že mě to náramně bavilo.
* LN Pamětníci vzpomínají na Oldřicha Nového v dvojroli zbožného klášterního varhaníka Celestina a skladatele lehkých melodií Floridora, v něhož se po večerech proměňuje. Neměl jste na něj „chuť“?
Na roli varhaníka už jsem přece jen stár a navíc jsem se zakoukal do role Majora a vyhlídl jsem pro Jitku Molavcovou postavu Představené kláštera a povýšil jsem tyto nevelké role na větší.
* LN Semafor teď postupně mapuje půl století své činnosti v DVD edici, která má soustředit všechny dostupné záznamy od vaší první hry Člověk z půdy až po poslední, novou Kytici. Nedávno se objevilo DVD s hrou Dr. Johann Faust, Praha II., Karlovo n. 40. Jaký máte k téhle hře po 28 letech od její premiéry vztah?
Myslím, že patří mezi ty mé povedenější hry. Hráli jsme ji rádi, 278krát a to, že jsem sdílel šatnu se Svatoplukem Benešem, jsem já, milovník starých filmů, strašně prožíval. I teď po létech, když jsem si pustil ten záznam, měl jsem z něho pocit dobře odvedené práce, a ten nemívám vždycky.
