„Dekorace ladí k období a k tomu, co měla Ema Destinnová ráda. Milovala třeba fialovou barvu. Mimo jiné tu máme napodobeniny rampouchů či kouli ze stromové kůry, do níž jsou vsazeny živé netřesky a jmelí,“ popsal Petr Lukas z Letohrádku Mitrovských.
Expozice připomíná málo známá fakta o zájmech a zálibách Destinnové a její vztah k Brnu a jižní Moravě. Mezi obrazy, nábytkem a divadelními rekvizitami hosté najdou například rybářský prut. Sama pěvkyně v rozsáhlé korespondenci vzpomíná, jak při rybaření spadla do řeky a málem se utopila. Nechybí ani její deníky, do kterých si zaznamenávala i váhu svých rybářských úlovků či kolik se na zahradě urodilo meruněk.
V archivech našli i unikátní nahrávky hlasu Destinnové, takže návštěvníci uslyší tóny, jimž aplaudovala Evropa i Amerika. Tvůrci výstavy připomínají i to, jak mimořádnou hvězdou pěvkyně byla. Jmenovaly se po ní módní salony, pochoutky, parfémy, cigarety, či dokonce odrůda růže.
Za svoji kariéru Destinnová nastudovala více než 80 rolí na operních scénách po celém světě. Zemřela 28. ledna 1930 při operaci očí, bylo jí jednapadesát let. Její podobizna zdobí od roku 1996 dvoutisícikorunovou bankovku.
Největší výstavu, která kdy na Moravě pěvkyni s vášnivým sopránem připomněla, lze zhlédnout už pouze zítra a poté ve středu 5. ledna a ve čtvrtek 6. ledna vždy od 10 do 16 hodin. S přípravou ojedinělé výstavy pomohla kromě Národního muzea a Muzea Jindřichohradecka i Nadace Emy Destinnové v Londýně.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
