V pražské Galerii Jiří Švestka u Petrského náměstí se od včerejška zabydlel Krištof Kintera. A přivedl s sebou i kumpány - remcajícího havrana v kalhotách a potácející se kyblík.
Kinteru v jednom zahraničním rozhovoru přirovnali k britské hvězdě výtvarné scény Damienu Hirstovi. Jejich dílo ani kariéry si zdaleka nejsou tak podobné, ale jisté souvislosti by se našly. Určitě výstižnější by bylo nazvat Kinteru českým Brucem Naumanem 21. století.
Přirovnání, kategorizace ani spekulativní interpretace však Kinterova práce nepotřebuje. Diváci se o tom opět mohou přesvědčit na výstavě v pražské Galerii Jiří Švestka, kde ode dneška představuje nové práce z posledních dvou až tří let. Autor pracuje s každodenními atributy skutečnosti, kterou, jak víme, si můžeme osvojit správnými otázkami. Právě takovými angažovanými otázkami se Kintera ptá: trochu ironicky, trochu kriticky, s citem pro smysl věcí, s předpokladem jisté etiky.
Život mimo měřítko Jeho objekty jsou věrohodné a srozumitelné. Vznikají z již existujících forem jemně oživených, nebo je nová forma poskládaná ze struktury běžných užitných předmětů, anebo jen známý předmět změnil obvyklé měřítko. Různé „sochy“ (na výstavě jich je osm) přesto vnitřně spojuje jednotný rukopis. Ten je u Kintery založen na jednoznačné formulaci. Jeho objekt není komunikátorem ani symbolem; je přesně tím, co divák vidí. A takhle dnes dělat umění je asi to nejtěžší.
Krištof Kintera (1973) se už v průběhu svých studií na pražské Akademii výtvarných umění zviditelnil jako pozoruhodný talent svým objektem To, jakousi simulací chladného domácího elektrospotřebiče v abstraktní podobě, který náhle ožil a provází vás jako věrný pes. O několik let později Kintera vystavil své Mluviče, malé postavičky v dospěláckých šatech nezřetelně drmolící svůj protest, které se rázem staly legendou, opravdu asi jako Hirstovou ovcí na české scéně.
Přestože si je dnes okamžitě s Kinterou skoro každý spojí, má tento autor za sebou více pozoruhodných prací, z nichž snad aspoň jmenujme veřejné intervence sprejem stříkaných šablon panáčků s dojímavě drsnými nápisy, bezprizorné elektrické šňůry, kaktusy z plechovek, armádní dětský kočárek, prýštění červených krvavých vodopádů ze zdi, dohromady zaklíněná jízdní kola nebo deformované pouliční lampy. Kintera si také zkusil svůj kurátorský „dýdžejink“, když v roce 2006 sám sestavil výstavu současného umění Hrubý domácí produkt v Městské knihovně v Praze.
Kresby temnou kapalinou Galerii Jiří Švestka dominuje světelná postava s názvem My light is your life, která září mnoha žárovkami hned u vstupu. Kintera ji poskládal z různých retrolampiček a vypadá jako golem současnosti. Svatozář bez autority. Současný ráj evokují kovové pouliční zábrany, jimž vyrazily nečekaně parohy, a tak spolu tančí bojový tanec, do toho z větve pokřikuje oblečený havran své moralitky a vedle se potácí špinavý kyblík, po němž je pojmenována celá výstava - Větší problém než máš ty.
Následuje pozlacený sud, který jediným otvorem vypouští božského ducha ve formě páry, a výstavu uzavírá ležící polyuretanová figura připomínající 3D scifi animaci těsně před spuštěním a obří osmiramenný lustr, který se do místnosti téměř nevejde. V nabídce jsou i překrásné kresby temnou kapalinou, jež vypadá jako živá.
Věřím, že po tomto výčtu bude Kintera i pro ty diváky, kteří ho neznají, neodolatelný.
***
Krištof Kintera: A Bigger Problem Than Yours Galerie Jiří Švestka, Biskupský dvůr 6, Praha, 15. 1.-6. 3. 2010 lidovky.cz Více fotografií najdete na www.lidovky.cz/kultura
