‚Šéf požadoval sex, abych byla produktivnější.‘ Čtenářská svědectví o sexuálním obtěžování |
Už i v Česku se v posledních dnech otevřelo často opomíjené téma. Po výzvě herečky Alysse Milanové, jež oslovila ženy, aby zveřejnily své zkušenosti se sexuálním obtěžováním nebo nátlakem společně s hashtagem #MeToo (tedy „já také“), aby byly jejich výpovědi stále dohledatelné, se na sociálních sítích objevila záplava příběhů.
Server Lidovky.cz na globální iniciativu volně navázal. Vytvořil anonymní prostor, v němž mohou oběti popsat vlastní nepříjemný zážitek. K dnešnímu dni přišly do redakce téměř dvě stovky vzkazů. Věk ani pohlaví zjevně nehraje roli a zkušenosti mají také čtenáři původem ze Slovenska, jak ukazují nasbíraná data. Ve většině případů se se svými problémy svěřily ženy.
Jaké jsou jejich příběhy? Server Lidovky.cz zveřejňuje výběr z výpovědí tak, aby nemohly být identifikovány oběti ani agresoři. V příspěvcích redakce opravila překlepy a gramatické chyby.
žena, 26 let
„S obtěžováním jsem se setkala v pubertě a pak i na vysoké škole. Asi v 15 letech mě obtěžoval průvodčí ve vlaku, zkoušel to na spoustu mladých holek - hloupé narážky a lákání na to, abychom s ním odešly do jeho kanceláře na nádraží... V začátcích doktorského studia jsem pak chodila ke starému profesorovi na přednášky do jeho kabinetu v rámci jednoho předmětu. Několik prvních setkání proběhlo v pořádku, ale později se mě začal velmi ‚nenápadně‘ dotýkat. Nejprve se mě několikrát dotýkal na ramenou a rukou, když předstíral, že nemůže dosáhnout na nějaké přístroje a musel se o mě údajně opřít. Ale bylo víc než jasné, že je to účelové. Příště ovšem už položil ruku i na stehno a neměl se k tomu dát ji pryč. V tu chvíli jsem vždycky úplně zkameněla, zrudla, polil mě pot a najednou nevěděla, co mám dělat. Začala jsem od té doby předstírat nemoc a na jeho přednášky přestala chodit. Nakonec byly tyto zážitky jedním z hlavních impulzů, že jsem celé studium ukončila.“
žena, 42 let
„Každé ráno, když jsme se se sestrou převlékaly do školy, stál pod okny starý muž a onanoval. Styděly jsme se to někomu říct, nakonec to rodiče zjistili a odehnali ho.
Jednou jsem byla s partou přátel na chatě. Popíjelo se. Kluci se rozhodli, že mě znásilní. Dva mě drželi a třetí už byl bez kalhot, když mu mě začalo být líto a řekl i ostatním, že za ten průser to nestojí.
Jednou večer cestou od vlaku mě přepadl nějaký muž. Utekla jsem mu.
Už na základce nám kluci koukali pod sukně a sahali na prsa.
Tátův kamarád mi řekl, že když mu táta spí se ženou, tak že on dostane mě. Dlouho jsem se ho bála.“
žena, 48 let
„Už na prvním stupni ZŠ, přes výslovné ne, vyžadovali někteří chlapečci pusinku. Na druhém stupni pak dívky naháněli o přestávkách po třídě a někde v rohu je hromadně osahávali, vedli si statistiku spodního prádla a jednu spolužačku násilně svlékli do naha.
Na střední škole (pouze pro dívky) nás běžně ráno osahávali úchyláci v narvaném autobuse, stáli na ulici a veřejně onanovali, když jsme procházely kolem. Nebo šmírovali na tělocviku u šaten a pak na hřišti. V kině, na filmu pro děti, kam přišlo málo lidí, si ke mně přisedl chlap a osahával mě, nikdo mi nepomohl. Jako studentce mi v metru před lidmi sáhl chlap zezadu mezi nohy - dostal facku.
Ve vlaku si přisedl do prázdného vagonu chlap a onanoval. Neměla jsem až do další zastávky kam utéct a průvodčí byl ve druhém voze.
V dálkovém autobusu mě za mnou sedící mladíci osahávali na prsou a před lidmi hodnotili jejich velikost. Pokračovali v tom, ačkoliv jsem se ohradila (předtím jsem totiž spala) a viděli, že jsem těhotná! Nikdo ze spolucestujících, ani řidič se mě nezastal a nechtěl si se mnou vyměnit místo. Jediným řešením by bylo vystoupit, ale to nebylo možné. Nejhorší byl pocit ponížení a zjištění, že se mě nikdo nezastane ani po přímé prosbě.“
žena, 52 let
„V rámci ‚terapie“ mě známý psychiatr osahával a hladil prsa, během studií mi pedagog nabízel dárky z dovozu výměnou za sex. Taxikář mi nabízel, že nemusím platit cestu, pokud ji zaplatím sexem. Osahávače v narvaném autobusu nepočítám.“
žena, 57 let
„Byla jsem znásilněna, ostatní ‚příhody‘ nestojí za trápení. Ani po více než 30 letech o tom nejsem schopná mluvit, mám onou událostí poznamenaný život. Není skoro den, abych si na to nevzpomněla. I když časem ten odpor a stud trochu pominul, problémů jsem se nikdy nezbavila. Jsem ale šťastně vdaná, mám skvělé děti a vnoučata - aspoň něco může přebít ty zážitky. Vše se stalo na lékařské fakultě, aktéři jsou dnes váženými lékaři fakultních nemocnic, jeden je profesor.“
muž, 28 let
„Přítelkyně mě nutí k sexu citovým vydíráním, i když zrovna sex nechci. Já bych jí nic takového neudělal. Pokud ji odmítnu, mstí se mi.“
žena, 30 let
„Bylo mi 22. Na společné dovolené s kamarády v zahraničí jsme se opili, jeden z nich se mi již dlouho dvořil a ten večer posilněn alkoholem o to více. Značně pod parou jsem usnula s ním na jedné posteli. Po nějaké době jsem se probudila, ležela jsem na boku zády k němu a došlo mi, co se děje... Penetroval mě zezadu (já ani nemůžu najít pro to nějaké normální slušné slovo). Byla jsem v šoku, nechtěla jsem, zároveň jsem byla bohužel pořád dost připitá, takže jsem se zmohla jen na pláč. To nejspíš probudilo kamarádku, která s námi spala v jedné místnosti, protože po chvíli řekla: „Petře přestaň, neslyšíš, že brečí?” A naštěstí přestal. Znovu jsem usnula... Nikdy jsem o tom s nikým nemluvila, ani s tou kamarádkou, co u toho byla, po zbytek dovolené k tomu nikdo nic neřekl a tvářili jsme se jakoby nic. Já sama jsem to dlouho považovala za čistě mou vinu - byla jsem opilá, nejspíš i přítulná,než jsem usnula, neřekla jsem mu jasné ne. Byl to kamarád, hledala jsem pro něj ospravedlnění.. Od té doby se tomu ‚kamarádovi‘ vyhýbám, ale máme spoustu společných přátel, takže stoprocentně to moc nejde. A proto to ani pořád nedokážu říct veřejně a sdílet v rámci ‚metoo‘. Takže díky za tuto vaši iniciativu. Obávám se, že s něčím podobným má zkušenost skoro každá žena.“
žena, 29 let
„To, že si občas někdo z kolegů plácne přes zadek se v ČR až bezostyšně bere jako něco nevinného a pokud vám to vadí, jste hned za upjatou... Setkala jsem se však s tím, že jsem byla zneužita bývalým přítelem. Nic jsem nehlásila, předsudky jako ‚mohla si za to sama‘, ‚bylo to jen nedorozumění‘ jsem nechtěla poslouchat. Pojďme s tím už konečně něco dělat.“
muž, 44 let
‚Byla jsem znásilněna v taxíku’. Další svědectví čtenářů o sexuálním obtěžování |
„Kolegyně, která měla dlouhodobě špatné výsledky a konflikty v kolektivu mi jako vedoucímu nabízela ‚odreagováni od stresu‘, tedy sex, a několikrát se mě dotkla tak, aby to bylo zřejmé, že to myslí vážně. Asi po čtyřech měsících jsem jí neprodloužil smlouvu, kterou měla na dobu určitou. Pak ještě zkoušela na HR, že je to proto, že jsem jí obtěžoval a ona si to nenechala líbit.“
žena, 27 let
„Mám tu nevýhodu, že už ve 13 letech jsem měla větší prsa než většina učitelek na škole. Neustále jsem musela čelit velice ‚vtipným‘ řečem o ‚kozách‘, učitelky dělaly, že se nic neděje, ani tělocvikářka neokřikla kluky, když měli hloupé řeči při běhu, což byl mimochodem také důvod, proč jsem si od osmé třídy sehnala potvrzení od paní doktorky, abych nemusela běhat a neběhala jsem už ani na střední škole. Jedna věc jsou nevychovaní hloupí kluci a druhá byl postoj učitelek, již dospělých žen. Ve 14 letech mě málem znásilnil ‚kamarád‘, zatáhl mě do křoví a ostatní seděli na lavičce a nikdo mi nepomohl. Pomohlo mi jen to, že jsem kopala a dala mu pěstí do nosu, až mu začala téct krev, až tehdy přestal a já jen s jednou botou běžela přes celé město to nahlásit na policii. Na policejní služebně se mi policisté vysmáli, že ‚jen pokus nebudou řešit‘. Tehdy jsem byla ještě dítě a neměla jsem v hlavě to, co mám nyní, určitě bych se dnes takhle nenechala odbýt, ale proč ti, co mají pomáhat, mě takhle odbyli a udělali ze mě akorát hysterku?! A takhle bych mohla pokračovat do aleluja, zážitky v dopravních prostředních už ani nekomentuji, ta tolerance vůči sexuálnímu násilí je u nás otřesná, je mi z toho smutno. Doufám, že pokud budu mít dítě, že to nebude dívka, protože čím si procházejí každý den ženy u nás, je hrozné. Vždycky se musím smát, když čtu ty ‚slušné Čechy‘, jak nadávají na ‚čmoudy‘, že někde znásilňují ženy, ale pravda je taková, že já od žádného cizince takové chování a absenci respektu nezažila, tohle je doména našich neurvalců.“
