Rekonstrukce je součástí koncepce „Praha bezbariérová“, podle které by doprava v hlavním městě měla být už v roce 2025 kompletně bez bariér. „Současný radní pro dopravu je první člověk, se kterým práce funguje,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz Erik Čipera, ředitel občanského sdružení Asistence.
Lidovky.cz: Společnost Asistence spolupracuje se 120 handicapovanými osobami. Využívají k cestování po Praze MHD?
Nic jiného jim bohužel většinou nezbývá, veřejnou dopravu v Praze využívají všichni naši klienti. Velice často jde o osoby s kombinovaným postižením, nemají možnost řídit auto. A když už jim to zdraví umožní, málokteří disponují financemi na jeho pořízení. Veřejná doprava v Praze je pro lidi se zdravotním postižením naštěstí ještě pořád zdarma… Místo rychlé a husté sítě veřejné dopravy ale často jejich cestování vypadá velice složitě a cesty, které běžným cestujícím mohou trvat dvacet minut se protahují na několikahodinové.
Erik Čipera, vedoucí sdružení Asistence
Lidovky.cz: Komise Rady hl. m. Prahy letos vypracovala koncepci „Praha bezbariérová“, podle které by měla být doprava v hlavním městě bez bariér do roku 2025. Nakolik je Praha bezbariérová nyní?
Zatím je bezbariérová přístupnost padesátiprocentní. Například z celkem 57 stanic metra je jich bez bariér pouze 36. A to nemluvím o jiných problémech, na první pohled ne tolik výrazných. Cestování veřejnou dopravou nicméně naše společnost podporuje i z toho důvodu, že je integrující.
Lidovky.cz: Vidíte avizovaný rok 2025 jako reálný?
Ano, jsem optimista i vzhledem k tomu, že se podobným koncepcím věnují i ostatní země kolem nás. Například Vídeň má už nyní téměř kompletní veřejnou bezbariérovou dopravu. Ačkoli třeba metro je ve Vídni ještě starší než v Praze... Pokud se tu bude každý rok koncepčně a bez prodlev pracovat, nevidím problém, proč by byl rok 2025 nereálný. Je to v zájmu všech.
Lidovky.cz: Co se v Praze v poslední době z hlediska nastolené koncepce povedlo?
Aktuálně jsme velmi spokojeni s vybudováním bezbariérového úseku v centru města mezi výtahem do stanice metra Národní třída a tramvajovou zastávkou Lazarská. Stanice s bezbariérovým vstupem se sice poprvé otevřela už před třemi lety, přilehlá tramvajová zastávka ale byla stále bariérová, tudíž tu nebylo možné přímo bezbariérově přestoupit. Nyní to mělo dopadnout podobně, naštěstí se ale po mnohaletých jednáních, nátlacích, peticích a podobně podařilo udělat opravdu fungující bezbariérový prostor pro cestování handicapovaných.
Lidovky.cz: Jak to, že to najednou jde?
Troufám si říct, že je to zásluha současného radního pro dopravu Jiřího Pařízka. Takového člověka jsme ve vedení Prahy v minulosti ještě neměli, už třeba v roce 2008 jsme posílali otevřený dopis primátoru (Pavlu) Bémovi (ODS), tehdejší radní pro dopravu Šteiner pro nás v podstatě neexistoval, nespolupracoval, ale nedostalo se nám žádné odpovědi. Současný radní je první člověk, kterému můžeme zavolat, říct, kde je problém, co je potřeba změnit, a s ním najednou ta práce funguje. Například v souvislosti se stanicí Lazarská – nikdo se k tomu dlouho neměl, mluvilo se o vysoké ceně, selhávalo to na takových věcech, jako že na zastávce nebude mít v zimě kdo uklízet sníh... Teprve radní Pařízek přizval k jednání starostu Prahy 1, lidi z Dopravního podniku a Technické správy komunikací, a najednou to šlo.
Lidovky.cz: Nebojíte se, že jde o líbivé chování před podzimními volbami?
Je pravda, že v minulosti bylo obvyklé, že radní před volbami slibovali, a po nich nastalo ticho po pěšině. S panem Pařízkem osobně spolupracuji už dva a půl roku a jsem spokojen. A tím, že koncepci Praha bezbariérová schválila letos celá Rada, věřím, že ani po případné změně politických stran dokument nezapadne.
„Praha bezbariérová“Koncepce Komise Rady hl. m. Prahy, podle které by pražská veřejná doprava měla být do roku 2025 kompletně bezbariérová Její součástí je např. výstavba bezbariérových zastávek, nových výtahů ve stanicích metra, nákup nízkopodlažních vozů Cena za navržené úpravy by se měla pohybovat kolem 45 milionů korun ročně (v tomto čísle nejsou výtahy) V nejbližší době by mělo dojít k bezbariérovému zpřístupnění do stanic metra Anděl, Můstek a I. P. Pavlova V roce 2017 by měly být vybudovány nové výtahy mj. ve stanicích Staroměstská či Náměstí Míru, v roce 2018 ve stanici Jiřího z Poděbrad, v roce 2019 pak na Floře a do roku 2025 i ve stanicích Dejvická a Hradčanská |
Lidovky.cz: Jaké úseky v Praze považujete za nejproblematičtější?
Nejhorší je asi centrum města, kde je nejstarší veřejná doprava a velká kumulace bariérových stanic metra. Například úsek od Muzea po Dejvickou postrádá jedinou bezbariérovou stanici. Donedávna bylo to samé v úseku z Florence na Smíchovské nádraží. Když tak vozíčkář někam cestuje, musí k výstupu využít úplně jinou stanici, než kam jede a poté přestoupit na tramvaj nebo autobus. Pak je ale problém s omezenými nízkopodlažními spoji, takže vám příslušná tramvaj nebo autobus může jet taky až za dvacet nebo třicet minut...
Lidovky.cz: Ne všechny zastávky navíc mohou postižení použít...
No právě, tak tomu bylo například na Lazarské, a je tomu tak pořád i na mnoha dalších zastávkách. Tramvaj staví ve vozovce, tudíž, i kdyby byla nízkopodlažní, musíte jet o stanici dál. V centru Prahy jde například o bariérové zastávky Újezd, Právnická fakulta nebo Karlovy lázně. V jednom směru se na nich vždycky nedá z tramvaje vystoupit. Často se na nich přitom pohybují i cizinci na vozíčku, kteří jsou ze své země zvyklí na naprostou bezbariérovost.
Lidovky.cz: Často se setkáváme také s tím, že stanice metra je sice bezbariérová, výtahy pro vozíčkáře ale nefungují.
To se stává a je to opravdu hloupé. Setrvalým připomínkováním se nám podařilo dosáhnout toho, že DP Praha už má servis rychlejší – dříve se čekalo třeba týden, než byl výtah opraven. I proto v metru nepodporujeme plošiny, rozbíjejí se totiž neustále. Můžeme je vidět třeba na Smíchovském nádraží – taky proto tam vozíčkáři, když to jde, raději ani nejezdí.
Nedostatek nízkopodlažních spojůJedním ze zásadních problémů pražské MHD je podle Erika Čipery i nedostatek nízkopodlažních spojů, zejména v nočních hodinách. „Vyjma pár autobusů nemají vozíčkáři po půlnoci šanci přesouvat se po Praze MHD,“ říká. Koncepce Praha bezbariérová by měla přinést také navýšení počtu nízkopodlažních spojů. „Cílem je, aby byly všechny spoje nízkodpodlažní. Všichni cestujícící by měli mít stejný přístup k veřejné dopravě,“ říká Čipera. |
Lidovky.cz: Existují ještě nějaké takové nedostatky?
Dalším takovým „neviditelným“ nedostatkem je cesta z vagónu metra na nástupiště. Je patrný na téměř celé trase metra A i B, kde musejí vozíčkáři překonávat mezery a výškové rozdíly mezi výstupem z vagónu a nástupištěm. Stává se, že se jim v mezeře zaseknou kolečka, a tak hlavně starší lidé na vozíku raději metrem nejezdí vůbec.... Řešením jsou nové soupravy, které mají automatický výsuvný práh – takovou plošinku, která po otevření dveří vyrovnává rozdíl. Ještě hůř se vystupuje na konečných stanicích, kde je míň lidí a souprava je tudíž nadnesená.
Lidovky.cz: V současnosti se opravuje přístup do stanice Anděl, hrozí zde také podobné nepříjemnosti?
Anděl je jedna ze tří stanic, u které jsme v roce 2010 iniciovali nutnost bezbariérovosti – z průzkumu veřejnosti, na kterém se podílelo 1200 respondentů, totiž vyšla společně se stanicí Můstek a I.P. Pavlova jako s nejvyšší prioritou. Jenom díky tomu nyní rekonstrukce Anděla probíhá, do té doby to bylo beznadějné, pořád dokola jsme slyšeli, že je to finančně a technicky náročné. Tramvajové i autobusové zastávky tam jsou v pořádku, nemají výstup do silnice, takže v tomhle problém nebude. Až některé stanice následující po Andělu – Arbesovo náměstí, Na Knížecí nebo Zborovská - mají zase výstup do vozovky a budou potřebovat úpravy.
Asistence, o. p. s.
|
