Vcentru dvoutisícového jihomoravského městečka Drnovice stojí fotbalový stadion pro osm tisíc diváků. Ta stavba tam pochopitelně působí naprosto nepřípadně, boří měřítko vesnice, brutálně si ji podmaňuje. Je to pozůstatek doby, kdy drnovický klub hrál – vší pravděpodobnosti navzdory – první ligu, dokonce se jednou dostal do poháru UEFA.
Příběh strmého vzestupu a stejně prudkého pádu drnovického fotbalu, v němž hrál hlavní roli místní fotbalový činovník a podnikatel, řekněme, značně rozporné pověsti Jan Gottwald, si dokumentarista mladší generace Radim Procházka vybral za téma jakési případové studie. Jejím úkolem je ilustrovat obecnější principy toho, co se před dvaceti lety v Česku dělo.
Procházka svůj film stylizuje jako archeologickou výpravu – „cestu do pravěku ekonomické transformace“. Jakkoliv tu hru na druhohory trochu nadužívá, vystihuje tak skutečnost, že doba transformace je pro nemálo lidí skutečně vzdálený pravěk, který se současností nemá co společného. Ukazujeme-li ale neslavné protagonisty té éry jako dinosaury, děláme z nich bytosti jaksi bezpečně vzdálené, nemající s dneškem nic společného. Přání otcem myšlenky, obávám se. Kromě detailů drnovického příběhu autor oslovil několik intelektuálních autorit, které se snaží české podnikání doby transformace vysvětlit – filozoficky, ekonomicky, společensky. A například výklad Miroslava Petříčka o principu catenaccia (neprostupné fotbalové obrany) je vtipný a k věci.
Celkově by ale Procházkův film unesl méně zobecňování a více Drnovic, které se z něj mezi mluvícími hlavami a více či méně povedenými hranými vsuvkami ztrácejí. Škoda. Příběh Jana Gottwalda totiž jako kdyby naplňoval klasickou tragickou linku – člověk, který žije v cynicky zištném prostředí, má jednu věc jaksi čistě rád a nakonec právě ji zničí (Jan Gottwald fotbal stejně jako Michael Corleone v Kmotrovi rodinu). A příběh Drnovic je možné nahlížet také jako příběh kolektivního snu drnovických a jeho naplnění, kdy se sny stávaly skutečností. A někdejší snílci teď se zhmotněním svých infantilních představ musejí žít. Některé sny za to prostě nestojí.
***
Drnovické catenaccio
(ČR, 2010) Scénář a režie: Radim Procházka Premiéra 2. 9.
