Na vývoj cen energií mají vliv dva základní faktory: růst cen zdrojů (zemního plynu, uhlí, fosilních paliv) a trh.
„Tuzemský trh s energiemi nefunguje tak, jak má. Největším problémem je převis poptávky nad nabídkou,“ říká Anna Veverková z Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
V celé Evropě je dlouhodobý hlad po elektřině. Především na Balkáně je situace dramatická a cena elektřiny zde dávno překročila hodnotu padesáti osmi eur (asi 1552 korun) za megawatthodinu, za niž se obchoduje na pražské energetické burze.
Evropa se potýká s nedostatkem zdrojů. Jednoduše řečeno -chybí elektrárny, které by dokázaly vyrobit dostatečné množství elektřiny. „Nové zdroje se začnou stavět až ve chvíli, kdy si budou investoři jistí, že se jim tato nákladná operace ekonomicky vyplatí,“ tvrdí Veverková.
Dalším důležitým aspektem ceny energií je částka, za kterou se prodává takzvaná silová elektřina, což je elektřina vyráběná v elektrárnách.
„ČEZ má díky svému silnému postavení na českém trhu neotřesitelnou pozici,“ konstatuje Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus.
Silová energie se na celkové ceně elektřiny podílí více než padesáti procenty. Zbylých zhruba čtyřicet pět procent ceny reguluje energetický úřad.
Zatímco silová cena roste v průměru o patnáct procent ročně, nárůst regulovaných položek je podle Veverkové 1,7 procenta. „Kdyby neexistoval regulátor trhu, letošní ceny elektřiny by mohly vzrůst až o dvacet procent,“ říká Veverková.
Manažeři elektrárenských společností ČEZ, E. ON a Pražské energetiky mohou přesto v klidu usínat. Letošní zhruba desetiprocentní zdražení elektřiny rozhodně není poslední. Samozřejmě nejvíc se na další roky těší hlavně polostátní ČEZ, o jehož vyrobenou elektřinu je zájem nejen v Česku, ale i v zahraničí.
***
Za růstem ceny energií stojí hlavně nedostatek elektřiny. Řešením je stavění elektráren. Do těch se však velcí investoři nehrnou.
