Když před několika lety vznikla myšlenka vytvořit v Brně špičkové výzkumné centrum, počítal jsem já i mnoho mých kolegů s tím, že se ze strukturálních fondů vybaví stávající a v menší míře i nové výzkumné laboratoře moderními přístroji a dále že se postaví velká výzkumná infrastruktura, jedinečná v ČR.
Vzhledem k všestrannému využití jsme navrhli elektronový synchrotron, který může sloužit k vývoji nových materiálů, vývoji léčiv v diagnostice a podobně. Po mnoha peripetiích ale dnes brněnské týmy připravují dva samostatné projekty, které se staly příčinou tvrdých střetů. Média hlásají, že peněz je jen omezené množství, a nedostane se na všechny, padají ostrá slova. Pro nepříliš poučené čtenáře novin jsou to informace možná zajímavé, ale určitě ne potěšitelné. Veřejnost by však měla vědět, že Brno riskuje ztrátu šance, která se nebude opakovat.
Brněnský výzkum dnes těží především ze špičkových vědců. Jako představitel vynikajícího výzkumného pracoviště (Biofyzikální ústav je podle posledního mezinárodního hodnocení jedním z nejúspěšnějších ústavů AV ČR v oblasti věd o živé přírodě) koordinuji činnost mnohých odborníků, kteří ruku v ruce s kolegy z brněnských univerzit přispívají k dobrému renomé našeho výzkumu v zahraničí. Za schopnostmi lidí ale zaostává přístrojové vybavení. Dovybavení výzkumných laboratoří (eventuálně výstavba centrálních laboratoří) může tuto situaci výrazně zlepšit.
Co však sebemasivnější jednorázová investice do standardní přístrojové techniky nezvrátí, je situace, kdy Brno postrádá unikátní infrastrukturu, ekonomickou hantýrkou „konkurenční výhodu“. I s kvalitním standardním vybavením budou naše možnosti omezené, zvlášť pokud za pár let nebude na rozsáhlou obnovu počáteční investice.
A zde se dostávám k jádru věci: má-li být Brno ve výzkumu skutečně na špičce, musí disponovat unikátní kombinací lidských zdrojů, kvalitního komerčního vybavení a ojedinělé velké výzkumné infrastruktury. A právě takovou infrastrukturou je CESLAB - přeneseně obrovská kruhová zářivka, jejíž světlo lze použít k řadě experimentů v mnoha oborech lidské činnosti. Tento elektronový urychlovač je gigantickým přístrojem, který bude sloužit nejen místním vědcům, ale který přivede do Brna špičkové vědce z celé střední a východní Evropy, ale i z dalších vyspělých zemí. Synchrotronů je ve světě jen několik desítek a potýkají se s převisem poptávky ze strany potenciálních uživatelů. V zemích bývalých sovětských satelitů není žádný a na východ od nás je nejbližší až v Dubně u Moskvy. Evropská unie navíc náš „brněnský“ záměr podporuje; Brno má totiž v rámci regionu ideální polohu, a CESLAB je tedy využitelný pro Rakušany, Slováky, ale i Maďary nebo Poláky. CESLAB by nadto byl unikátní infrastrukturou v celé republice; tak velké zařízení zde nikde nestojí, a podaří-li se jej vybudovat v Brně, přispěje to pozitivně i ke snížení relativně vysoké koncentrace výzkumu v hlavním městě oproti regionům.
Na Akademii věd si potenciál CESLAB uvědomujeme, a snažíme se v maximální možné míře podporovat záměr; právě tím, že CESLAB není „jen pro Brno“, nabízí Brnu mimořádné šance otevřít se znalostem druhých a těžit z nich u nás doma.
***
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce.
O autorovi| STANISLAV KOZUBEK ředitel Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
