Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Proč euroskepse nejde na odbyt

Česko

ÚHEL POHLEDU

Zvýsledků českých voleb do Evropského parlamentu se dají vyvozovat různé závěry: kromě těch nejzjevnějších, totiž že prohrál Paroubek, respektive že vyhrál Topolánek, si o interpretaci říká hlavně propadák euroskeptických formací Libertas.cz a Strana svobodných občanů. Znamená to, že v České republice neexistuje po euroskepticích poptávka? A že se o euroskeptické myšlenkové škole u nás tolik mluví jenom proto, že má shodou okolností prominentního hlasatele v prezidentovi republiky?

Pokračování na straně 13

Dokončení ze strany 1

První námitka: není pravda, že by čeští kritici evropské integrace vyšli úplně naprázdno. Jistý potenciál se přece stále skrývá v europoslancích ODS. Strana vytvoří protifederalistickou frakci s britskými a polskými konzervativci, což je převratný okamžik v dějinách Evropského parlamentu, který oficiální opozici dosud nezažil. V rámci ODS navíc uspěly některé kritičtější mozky typu Hynka Fajmona. Přesto, marná sláva – občanští demokraté jako celek v evropské politice trpí schizofrenií, kterou lze snadno doložit na výrocích Mirka Topolánka: jednou je Lisabon pojistka proti pádu do zóny ruského vlivu, jindy jen mrtvá litera, nad níž nemá smysl ztrácet čas.

Pro lidi, jimž vliv unie připadá tak všudypřítomný a vlezlý, že si ho povýší na hlavní zlo a to potom potírají, ODS není, ani kdyby na kandidátce nabízela deset Fajmonů. Kam se tedy armáda euroskeptických voličů poděla? Nikam, žádná taková totiž v českých zemích zjevně neexistuje.

Vyhraněná euroskepse u nás není politicky nosná. Z toho ovšem vůbec nevyplývá opačné tvrzení, tedy že by republika byla nějak osudově a apriori naladěna k prohlubování evropské integrace. Monotematičtí fanoušci svázanější Evropy, jaké kolem shromáždila třeba Jana Hybášková, propadli stejně jako monotematičtí kritici. Z výsledků voleb vyplývá jen to, že míra evropské integrace je drtivé většině českých voličů lhostejná. A pokud bychom shodou okolností neměli prezidenta, který má na EU vyhraněný názor, nepitvalo by se zřejmě celé téma tolik ani v novinách.

Taková eurolhostejnost je však na pováženou, z dlouhodobého hlediska je to mnohem vážnější fenomén, než jestli nedělní výsledky na chvíli srazí hřebínek Paroubkovi. Všichni, kdo se k tomu v posledních dnech stihli veřejně vyjádřit, se shodnou, že Evropský parlament se stává čím dál důležitější politickou arénou. Z Evropské komise se bez ustání linou návrhy, které tak či onak upravují kvalitu našich životů. Upravují zpravidla nějakou úzkou výseč života, jíž si všimne vždycky jen úzká skupina postižených. Kdo ví o loňském nařízení, které chce předejít škrcení dětí tím, že omezuje prodej bund s kapucemi na tkaničku? Komu kromě malých chemických firem dochází, že legendární směrnice REACH nahrává hlavně jejich velkým konkurentům? Hypoteticky by europarlament mohl sloužit jako brankář, který odvrací nájezdy ze řetězu utržené komise. To se ale těžko převypráví v kampani, kdy ještě nikdo nemůže vědět, odkud komise své útoky příště povede.

Krize klasické demokracie Podle Montesquieovy teorie dělení moci se exekutiva zodpovídá legislativě. Evropská exekutiva jediné jakž takž fungující legislativě, tedy parlamentům členských států, neskládá účty, ale nařizuje.

Autentický parlament na evropské úrovni nemůže fungovat, to o víkendu opět ukázala nízká volební účast. Druhým východiskem z krize klasické zastupitelské demokracie, do níž Evropu zatáhl Brusel, by bylo vyšachovat evropskou exekutivu, což by ale mohl udělat jen Evropský parlament s převahou euroskeptiků, kteří by systematicky vetovali každou normu, jíž komise rozšiřuje svou moc. Ani euroskeptici však o víkendu výrazně nezabodovali. Jejich neúspěch se nedá vysvětlit jen tím, že se na značku slétají traviči studní a la Vlastimil Tlustý nebo Vladimír Železný. Kde není poptávka, nevznikne nabídka.

Brusel je prostor, v němž se dělá politika s vyloučením veřejnosti. Pokud ale stačí přidat evropské a v ní i české veřejnosti jeden roh, za který by se ještě musela podívat, aby spatřila mocenské páky, a ona se o mocné přestane zajímat, pak si takové zacházení zaslouží.

Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce

O autorovi| DANIEL KAISER, komentátor LN

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!