Vzbudí vás každý šelest, zatímco vašeho partnera či partnerku by neprobrala ani salva z kanonu? Mohou za to rozdílné mozkové vlny, tvrdí vědci ve studii zveřejněné v časopise Current Biology. V přechodové fázi na začátku a na konci hlubokého spánku se v elektrické aktivitě mozku objevují shluky rychlých vln nazývané spánková vřetena.
Výzkumník Thien Thanh Dang-Vu z lékařské školy při Harvardově univerzitě a z MIT s kolegy sledoval dvanáct dobrovolníků, kteří strávili tři noci ve spánkové laboratoři. Přístroje jim snímaly elektrickou aktivitu mozku. První noc proběhla klidně, ale ve dvou následujících byli dobrovolníci rušeni různými zvuky od nahraného ruchu z ulice po zvonění telefonu. Hlasitost se stupňovala, dokud se spáči neprobudili.
Ukázalo se, že lidé s nejlehčím spaním měli nejméně spánkových vřeten. Podle jejich počtu lze spolehlivě odhadnout, jak hlasitý zvuk bude u každé osoby zapotřebí k jejímu probuzení. Spánková vřetena totiž dokážou brzdit mozek, aby nezpracovával přicházející zvuky. Vědci doufají, že jim toto zjištění pomůže vyvinout léky nebo zařízení, která lidem s lehkým spaním umožní klidnější odpočinek. Do té doby si musíme vystačit se špunty do uší.
Planetu obíhající kolem hvězdy, která pochází z cizí galaxie, objevili astronomové z Evropské jižní observatoře v Chile. Oznámili to v online vydání časopisu Science.
Vědci během posledních patnácti let objevili skoro 500 planet mimo sluneční soustavu. Všechny pocházely z Mléčné dráhy. U nově nalezené planety HIP 13044b, která má 1,25 hmotnosti Jupitera, to ale neplatí. Zrodila se v trpasličí galaxii, která s naší Mléčnou dráhou sousedila. Před šesti až devíti miliardami let naše galaxie menší sousedku pohltila a s ní i všechny její hvězdy. Mezi nimi i stálici HIP 13044, která dnes leží ve vzdálenosti 2000 světelných let v souhvězdí Pece. Obíhající planetu u ní astronomové odhalili sledováním jejího gravitačního vlivu na hvězdu.
Ostatní galaxie jsou od nás příliš vzdálené, abychom v nich pomocí dnešních technologií mohli pozorovat planety. HIP 13044b, která se do Mléčné dráhy přistěhovala, se tak stala prvním důkazem o existenci planet v jiných galaxiích, uvedl v tiskovém prohlášení Rainer Klement z Ústavu Maxe Plancka pro astronomii, který se na objevu podílel.
Kromě toho jde o jednu z mála známých exoplanet, jež přežily fázi hvězdy, kdy se nafoukla v rudého obra a poté se smrštila v bílého trpaslíka. Stejný osud čeká za pět miliard let také naše Slunce.
Stále oblíbenějším zpestřením studentských večírků se v posledních letech stávají energetické nápoje říznuté alkoholem. Lidé, kteří pijí energy drinky častěji než jednou týdně, mají přitom podle studie z časopisu Alcoholism: Clinical & Experimental Research statisticky významné sklony k opilosti a závislosti na alkoholu.
Podle autorky studie Amelie M. Arriové z Lékařské školy při univerzitě v Marylandu za to může právě kombinace těchto nápojů s alkoholem. Arriová vychází z dotazníků, které rozdala tisícovce univerzitních studentů. Vyplývá z nich, že studenti, kteří častěji pijí energetické nápoje, se začali opíjet v ranějším věku, za večer toho stihnou vypít víc a mají sklony k závislosti.
Nabízí se otázka, zda výzkumnice nezaměňuje příčinu a následek. Nemají zkrátka „pijáci“ vedle alkoholu zálibu také v energetických nápojích? To Arriová neřeší. Vychází z toho, že nápoje s obsahem kofeinu zakrývají nastupující známky opilosti, člověk se cítí skvěle, a díky tomu toho nakonec vypije víc, než kdyby konzumoval samotný alkohol. To, že by se v kombinaci s kofeinem člověk opil méně nebo předešel kocovině, jsou podle ní nepravdivé mýty, byť jsou mezi studenty rozšířené.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Příloha Věda & Výzkum o rozsahu
čtyř tiskových stran vychází v Lidových novinách každé úterý.
O autorovi| EVA VLČKOVÁ redaktorka LN
