Středa 10. srpna 2022, svátek má Vavřinec
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Proč jsem komunistou?

Česko

PROPADLIŠTĚ Ondřeje Horáka

Než se vynoří různé všeználkovské dumky, tak bych rád něco o roce 1989 řekl já - o tom, jak to vidíme my, komunisté, respektive, jaká je a byla skutečnost, myslím v kultuře.

Dnes se stále diskutuje o tom, zda má mít kultura jedno procento ze státního rozpočtu... To je ale zcela zanedbatelné. Nejenže je to samozřejmě málo, ale také jen peníze nestačí, pro vznik a vnímání kultury je totiž třeba vytvořit prostředí. A připravení živné půdy pro vznik špičkové kultury, to je věc, kterou vládě naší strany během oněch čtyřiceti let může upřít jen ten, kdo je ideově zaslepený.

Naše strana vytvářela silnou atmosféru, v níž lidé žili silné příběhy, a tak měli špičkoví autoři o čem psát. Vezměme si, jaké vznikaly filmy, jaké bylo divadlo, herci...

Nedali jsme ale umělcům jen téma, nýbrž i pocit důležitosti a to, čemu se dnes říká PR.

Zákazy a výslechy zvýšily zájem publika i sebevědomí tvůrců - podobně působili i jejich méně talentovaní kolegové, které jsme využívali k vytváření tzv. dobově přijatelného umění.

S významem české kultury pro českého člověka v současnosti se to naprosto nedá srovnat - stejně jako s kvalitou dnešních knih, filmů, divadelních inscenací a jistě i výtvarného umění. Máme nové Kundery, Hrabaly, Fuksy? Máme Formany a Menzely? Máme velké herce?

Všimněme si, jak to sami umělci potvrzují. Obligátně si zanadávají na bolševika, potom také zmíní, jak ho leckdy mazaně převezli, ale následně dlouze vychvalují kolegy a knihy, hry či filmy, které tehdy mohly vzniknout.

Taktéž stojí za pozornost, že hodně dnešních umělců se vrací do doby našeho vládnutí, jako by tam hledali ztracenou závažnost umění. Jenže je to jen odvar, chybí jim naše pomoc s propagací a vytvářením společenské atmosféry.

Po roce 1989 například vyšlo mnoho takzvaně „zakázaných“ knih a autorů - ale kolik lidí to zaujalo? Ukázalo se, že to byla jen nepodstatná periferie. Nebyli jsme hloupí, to, co vyjít mělo, vyšlo už během vlády naší strany. V neposlední řadě je vidět, jak se umělci dnes vždy hned upínají k tomu, co připomíná naši péči věnovanou české kultuře -ať už šlo o televizní krizi či radního Richtera. Jenže zatímco u nás se jednalo o dlouhodobý, promyšlený projekt, tady jde jen o šlendrián vyvřelý v důsledku neumětelství.

Autor:

Tenkrát před 40 lety. Veteráni z Pitavalu Krampol, Zedníček a Frej vzpomínají

Premium Jak je to dávno, co se prvně Pavel Zedníček, Jiří Krampol a Ladislav Frej sešli na natáčení seriálu Malý pitaval z...

Žena má mít dítě, když je zamilovaná, říká psychogynekoložka Máslová

Premium Ženy dělají velkou chybu, když mateřství příliš plánují, tvrdí psychogynekoložka a internistka Helena Máslová. „Vhodná...

Nebezpečný pro Česko. Proč stát nechce uzbeckého zápasníka Muradova?

Premium Mnoho let hrdě nastupoval do klece i s českou vlajkou na zádech. V malém evropském státě prorazil do velkého světa...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!