Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Proč McCain musí vyhrát

Česko

ÚHEL POHLEDU

Název článku zní záměrně Proč McCain musí vyhrát, a nikoli Proč by měl McCain vyhrát či Proč McCain vyhraje. Není samozřejmě žádná záruka, že vyhraje, ale existuje několik závažných důvodů, proč si to část tradičního amerického establishmentu velice přeje.

Členové této části společnosti chtějí v Americe zachovat svoji pozici. Pochopili však, že voliči vyžadují změnu a že je skoro nepředstavitelné, aby po osmi letech Bushovy administrativy volby znovu vyhrál republikán.

Hillary Clintonová se proto jevila jako ideální kandidátka, která by získala podporu napříč politickým spektrem. Coby demokratka by Clintonová otočila kormidlo mírně doleva, jak se vždy očekává při takovém střídání barev. Ale jako dlouhodobá členka washingtonské politické scény by dobře věděla, jak daleko smí zajít. Nepřinesla by žádné závratné změny. Zkrátka pracovala by podle italského přísloví – něco se musí změnit, aby všechno mohlo zůstat při starém.

Pokračování na straně 10

Proč McCain musí vyhrát

Dokončení ze strany 1

Problém je v tom, že demokratičtí voliči nechtěli, aby všechno zůstalo při starém. Chtěli revoluční změny a Barack Obama jim je slíbil. Za normálních okolností by mu to nestačilo. Vůdčí demokraté by narežírovali kampaň, díky které by vyhrál preferovaný kandidát. Jenomže Obama obešel tradiční kanály. Například místo toho, aby spoléhal na korporátní sponzory, kteří darují miliony, obrátil se přes internet na běžné občany, kteří sice darují jenom desítky dolarů, ale masově.

Barack Obama překvapivě porazil preferovaného kandidáta a hrozil, že přinese revoluci doopravdy. Členové establishmentu se lekli. Najednou byli v kleštích. John McCain původně získal podporu, protože představoval důstojného, ale nevolitelného protikandidáta Clintonové. Když Obama získal demokratickou nominaci, tito členové establishmentu nevěděli, co si mají počít. Vzápětí pochopili, že musí podporovat McCaina. Stejně jako Clintonová by McCain totiž chránil tajemství Bushovy administrativy, zatímco při Obamově vítězství by existovalo riziko, že se tajemství odhalí.

Jaká tajemství? George W. Bush a jeho administrativa jsou zranitelní z různých hledisek. Proberme pět. Ať tam běží, kdo tomu věří Zaprvé, čím dál více Američanů nevěří oficiální verzi událostí 11. září 2001. Tato nedůvěra už nepanuje jen mezi zastánci spikleneckých teorií, kteří se domnívají, že americká vláda se buď přímo podílela na útocích na newyorská dvojčata, či o nich věděla a nic nepodnikla. Přibližně 35 procent Američanů má pochybnosti o tom, co se vůbec ve skutečnosti stalo.

Mimo Ameriku má Bushova administrativa v tomto smyslu ještě menší podporu. V arabských státech je spíše pravidlem, že občané považují americkou a izraelskou vládu za spoluviníky. Podle nedávného průzkumu na serveru Aktuálně.cz si 74,4 procenta českých respondentů myslí, že za útoky z 11. září stála sama vláda Spojených států.

Za druhé, mnozí z Američanů nevěří oficiální verzi antraxových útoků krátce po 11. září. Zemřelo při nich pět lidí a sedmnáct bylo infikováno. Vinu sváděli na vědce Bruce Ivinse, který pracoval ve vládní vojenské biolaboratoři. Když v srpnu tohoto roku spáchal sebevraždu, vláda případ rychle uzavřela.

Problém tkví v tom, že Ivins měl přístup pouze k antraxu v tekuté podobě. Oběti však dostali infikované dopisy s práškem. Proměnit takovou tekutinu v prášek je prý tak náročné, že by to zvládl jen tým lidí ve velice dobře vybavené vojenské laboratoři, nikoli jednotlivec pracující bez svolení svých nadřízených.

Za třetí, podle tvrzení spisovatele Rona Suskinda dal Bílý dům příkaz CIA, aby zfalšovala dopis z roku 2001 prokazující spojení mezi teroristou Mohamedem Attou a vládou Saddáma Husajna. Suskind získal svědectví dvou bývalých agentů CIA, kteří ovšem později své výroky popřeli. Jestliže jsou původní svědectví pravdivá a Bílý dům falšoval důkazy, aby měl důvod zaútočit na Irák, může se jednat o protiprávní vládní spiknutí.

Za čtvrté, známý politický komentátor John McLaughlin předpověděl, že dějiny prokážou, že Spojené státy daly tajný souhlas Gruzii k invazi do Jižní Osetie. McCain reagoval na invazi tak pohotově, že to skoro vypadalo, že o ní byl informován předem.

Za páté, sílí hlasy, které tvrdí, že současná finanční krize podezřele zvýhodňuje bankovní elitu s návazností na Bushovu administrativu. Režisér Michael Moore volal minulý týden v CNN po zahájení vyšetřování příčin vzniku krize.

Otázka bez odpovědi A právě v tom je riziko Obamova vítězství. Prezident nepatřící do zavedeného washingtonského establishmentu by měl menší zábrany pustit se do pátrání po pravdě. Hrozí, že by členové Bushovy administrativy a jejich souputníci mohli být vyšetřováni. Obamova nominace Josepha Bidena, ostříleného washingtonského insidera, na pozici viceprezidenta je měla asi uklidnit. Otázkou však zůstává, jak by doopravdy postupoval prezident Obama.

Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce

O autorovi| ERIK BEST, americký novinář Erik Best, americký novinář, vydavatel internetového zpravodaje Fleet Sheet; dlouhodobě žije v Praze

Autor: