Nejvyšší soud (NS) vrátil spor na začátek, znovu jej tak musí řešit Obvodní soud pro Prahu 1, který původně nařídil, aby se stát částečně Kaslové omluvil. NS v odůvodnění uvedl, že pokud prezident při výkonu své funkce někomu způsobí újmu, lze žalovat stát a žádat náhradu. Prezident jako osoba z výkonu své funkce odpovědný není.
Kromě toho, že NS upozornil, že byl ve sporu použit nepatřičný zákon, což byl občasnký zákoník, také zdůraznil, že za stát neměla jednat KPR, ale jiná instituce, patrně některé z ministerstev. Jejich roli v podobných sporech vymezuje právě takzvaný zákon o odpovědnosti.
NS jasně neřekl, který úřad by to měl být. V rozhodnutí je ale tučně vysázená věta, že pokud není možné příslušný úřad určit podle zákonného vymezení rolí, tak „jedná za stát ministerstvo financí“. Určení zodpovědné složky státu bude přesto úkolem obvodního soudu.
„Bylo nám dáno za pravdu a vyhověno našemu dovolání v té oblasti, že Kancelář prezidenta republiky jakožto organizační složka státu a servisní organizace hlavy státu v žádném případě nemohla v tomto sporu vystupovat,“ uvedl Nespala. KPR podle něj nepřísluší revidovat jakákoli vyjádření nebo jakoukoli činnost prezidenta republiky. „To bychom se dostali do absurdní situace, kdy by i kancléř mohl zrušit jmenování některého funkcionáře, jehož do funkce ustanovuje prezident republiky,“ řekl.
Nejvyšší soud vrátil kauzu Peroutka na začátek. První verdikt se nelíbil Zemanovi ani vnučce spisovatele |
Rozsudek označil za satisfakci a úspěch, protože tuto argumentaci právníci KPR používali od počátku. „Až u dovolacího řízení jsme byli vyslyšeni,“ řekl. „Budeme s napětím očekávat, jak se Obvodní soud pro Prahu 1 a zejména žalobkyně vypořádá s tou situací,“ dodal.
Kancelář prezidenta republiky jakožto organizační složka státu a servisní organizace hlavy státu v žádném případě nemohla v tomto sporu vystupovat,“ uvedl Nespala. KPR podle něj nepřísluší revidovat jakákoli vyjádření nebo jakoukoli činnost prezidenta republiky. „To bychom se dostali do absurdní situace, kdy by i kancléř mohl zrušit jmenování některého funkcionáře, jehož do funkce ustanovuje prezident republiky,“ řekl.
V záležitosti toho, že NS konstatoval, že za činy prezidenta je odpovědný stát, Nespala poznamenal, že NS neřekl, že ke škodě či újmě došlo. „Nejvyšší soud definoval to, že za činnost prezidenta je odpovědný český stát. To zdaleka neznamená, že k nějakému deliktu došlo a že by to deklaroval Nejvyšší soud,“ řekl.
Výroky o Peroutkovi, pronesené na Pražském hradě na konferenci o holokaustu, podle NS nejsou excesem z výkonu funkce, za který by stát odpovědnost nenesl. „Jeho (prezidentovo) jednání po formální i obsahové stránce nepostrádalo místní, časový a především věcný (vnitřní účelový) vztah k jeho činnosti podmíněné ústavním pořádkem,“ konstatoval soud.
Kaslová řekla, že se o dalším postupu poradí se svým právníkem. Ve sporu chce jednoznačně pokračovat. „Laicky by se mi zdálo nejjednodušší, aby se omluvil prezident Zeman,“ podotkla. Když ho ale podle českých zákonů zažalovat nemůže, bude chtít omluvu od některé státní složky.
  |
Zeman 27. ledna 2015 v projevu k výročí konce holokaustu hovořil mimo jiné o selhání intelektuálů v krizové situaci, jakou byl nástup nacismu, a o jejich fascinaci tímto zrůdným učením. O Peroutkovi řekl, že napsal v časopise Přítomnost článek s titulkem Hitler je gentleman. Zároveň mu přisoudil výrok „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“. Posléze se ukázalo, že autorem výroku je Jan Stránský. Článek v Přítomnosti se Pražskému hradu nalézt nepodařilo, podle historiků neexistuje.
Justice přiznala Kaslové nárok na omluvu za to, že prezident označil jejího děda za autora článku „Hitler je gentleman“. Za chybu u Stránského výroku a úvahu o fascinaci intelektuálů zrůdným učením se Česká republika podle verdiktu omlouvat nemusela.
