Srážky jsou tvořeny vodními kapičkami nebo ledovými částicemi, které vznikají nejčastěji kondenzací vodní páry v ovzduší na tzv. kondenzačních jádrech.
To jsou velmi drobné aerosolové částice, které mají pro srážení vodní páry vhodné fyzikální a chemické vlastnosti. Člověk srážky vnímá jako atmosférickou vodu v kapalném nebo tuhém skupenství, která vypadává z různých druhů oblaků. Pokud k vypadávání dochází ve formě trvalých srážek (například déšť, mrholení, sněžení) z nízké či střední vrstevnaté oblačnosti, pak je obloha vždy téměř zcela zatažená a „pršet z jasné oblohy“ nemůže.
Jde-li však o přeháňky, tedy srážky s náhlým začátkem a koncem a většinou s krátkým trváním, pak takový jev může nastat.
Zdrojem přeháněk je oblačnost zasahující do značných výšek. Zejména v teplém letním počasí vodní pára kondenzuje až na úrovni okolo 10 kilometrů i výše. Padají-li pak z takových výšek vodní kapky k zemi, mohou být někdy větrem „uneseny“ i mimo území, nad nímž se vlastní oblak rozprostírá, a kam právě v tu chvíli třeba i svítí slunce.
V každém případě však oblak, který je zdrojem takovéto přeháňky, na obloze vidíme a takový jev obvykle netrvá déle než několik minut.
Vážení čtenáři, dotazy do této rubriky posílejte na adresu AMC Lidové noviny, ulice Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 nebo e-mailem na zahady@lidovky.cz.
Obálku označte Věda - záhady.
