* LN Jak se budete podílet na oslavách stého výročí vzniku legií?
Náš ústav by měl vytvořit podmínky pro připomenutí historického kontextu. Tedy doby od vzniku legií v roce 1914 do roku 1920, kdy se legionářům podařilo dostat do Československa.
* LN Máte už tedy nějaké konkrétní projekty?
Vytvořili jsme užší pracovní skupiny, které by měly jednotlivé části projektu připravit. Pro mě je důležitá historická skupina a její prezentace. Aby se to výročí dostalo hlavně do povědomí armády.
* LN To znamená, že celý projekt je především pro současné vojáky?
Jednoznačně. Kořen české armády leží v legiích. Sto let od roku 1914 je pro nás dost významný moment, je to už hodně let. Na základních a středních školách se tomu moc nevěnují, proto bychom rádi vstoupili i do téhle oblasti.
* LN Jakou roli sehrály legie při vzniku samostatného státu?
Tvořily jeden ze základních pilířů československého státu i v oblasti politické při vyjednávání Beneše a Masaryka ve vztahu ke Spojeným státům, Francii či Itálii. Podíl legií byl zcela nezastupitelný.
* LN Co dobrovolníky v cizině vedlo, aby bojovali za myšlenku neexistující republiky?
Touha po samostatném státu. To byla ta hlavní idea, její sílu nádherně ukazuje velký počet legionářů.
* LN Na výsluní se ale vyskytli jen za první republiky, pak přišel jejich konec a po roce 1948 se úplně zapomnělo...
Legionáři vytvořili za první republiky základ armády. Takže během druhé světové války byli znovu na mušce a zemřelo jich velké množství. Německá moc je zcela nesmyslně perzekvovala. Systematicky byli zatýkáni a popravováni. Šlo vlastně o genocidu.
* LN Poslední český legionář zemřel v roce 2003. Má smysl sté výročí vzniku sboru připomínat tak monstrózně a už bez oněch hrdinů?
Nikdy nesmíme zapomínat na naše tradice. Nebýt legií, samostatné Československo by vznikalo těžce. I proto, že se tady o tom čtyřicet let nemluvilo, je třeba tradici obnovovat. Pilíř státu tvoří stále armáda. A ta zase stojí na své historii. Je to tak všude ve světě.
