Osud mě sem s rodiči přivál a odvát nehodlá. Vzpomínám si na prvotní pubertální trápení při nárazu na realitu velkého města a nové, protřelejší spolužáky, na dvě soukromé panelstory - nová sídliště Bohunice a Nový Lískovec plná bláta a všech nešvarů s jedním frontovým obchodem. Vůbec se mi tady nelíbilo. A šel čas, přicházely první lásky, malé i velké, potkávala jsem stále zajímavější lidi a příležitosti, zážitky, radosti a strasti, narodily se tu mé dvě děti a najednou tu bydlím téměř třicet let a Brno se stalo mou hlavní náplní činnosti. A opět bydlím v Novém Lískovci, jehož sídliště je nyní naopak dáváno za příklad nízkoenergetické regenerace panelových domů, kultivace veřejného prostoru a je jednou z nejžádanějších adres. V Brně totiž žije spousta lidí, kteří věří, že změna je jen v našich rukou, takže i ze zabláceného sídliště se může stát dobrá adresa.
O autorovi| Kateřina Dubská, vydavatelka a zastupitelka
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
