Michaláková ztrácí oba syny: mladší jde k adopci, staršího nesmí vůbec vídat |
Eva Michaláková ztrácí rodičovská práva k oběma dětem. Zároveň nesmí syny Denise (10) a Davida (6) vídat, to platí i pro jejich otce Josefa Michaláka. U mladšího syna Davida navíc norské úřady souhlasily, že ho pěstouni mohou adoptovat.
Takový je zatím poslední výsledek boje Evy Michalákové s norskými úřady. Dosud nepublikované rozhodnutí krajské komise, která o adopci rozhodla, má server Lidovky.cz k dispozici. Podle dokumentu česká matka stále nereflektuje to, co se před lety stalo.
„Oba chlapci mluví o svých pěstounech jako o mamince a tatínkovi. Tak o paní Michalákové a panu Michalákovi nemluví, ačkoliv tak o nich mluvili krátce po odebrání. Svoje pěstounské rodiny zřetelně vnímají jako své skutečné rodiny,“ uvedli například úředníci do rozhodnutí.
Silný vztah k pěstounům
V prosinci loňského roku zaslala Eva Michaláková na odbor sociálně-právní ochrany dětí v Norsku dopis. Žádala v něm o navrácení dětí do její péče. Tamní úřad na sociálně-právní ochranu dětí Barnevernet poslal protinávrh o čtyři měsíce později. Nejenže chtěl současný stav zachovat, ale šel ještě dál: kromě zbavení rodičovské odpovědnosti navrhl u mladšího Davida adopci. Otec Josef, který o děti nejeví zájem, tento návrh podporoval.
Letos v září ke společnému stolu usedla Krajská komise pro sociálně-právní ochranu dětí a sociální záležitosti pro norské oblasti Buskerud a Vestfold. Pod vedením předsedy Larse Magnuse Bergha jednala celkem tři dny, až 24. září padlo konečné rozhodnutí.
„I kdyby komise došla k závěru, že paní Michaláková dokáže poskytnout Denisovi a Davidovi zodpovědnou péči, nemůže komise odebrání dětí zrušit, pokud by si chlapci vytvořili takový vztah k lidem a k prostředí, ve kterém vyrůstají, že by jim přestěhování mohlo způsobit závažné potíže,“ napsala trojčlenná komise.
Právě argument „silného vztahu obou dětí k pěstounům“ je tím, na čem celé rozhodnutí stojí i padá. Ostatně i to komise uvádí jako důvod, proč se vůbec nezabývala tím, zdali se situace u Michalákové změnila a může své syny opět vychovávat. Vytržení z pěstounské rodiny je podle komise natolik „mimořádně náročnou situací“, že lze pochybovat o tom, že by ji chlapci vůbec zvládli.
Michaláková pro ně není maminka
Úředníci vycházeli zejména z toho, že oba chlapci Denis a David hovoří o svých pěstounech jako o mamince a tatínkovi, a nenazývají tak Michalákovou, ke které mají prý navíc „slabý vztah“. Podle tvrzení pěstounů se starší Denis k biologickým rodičům vrátit nechce, o setkání nestojí ani jeho šestiletý bratr. Od umístěni do náhradní péče se oba výrazně zklidnili a při zmínce o biologických rodičích údajně vykazují „silné reakce“.
|
O pár řádků dál ale komise sama zmiňuje, že matka měla s dětmi od odebrání omezený kontakt. „Paní Michaláková měla s Denisem kontakt dvakrát za rok do posledního styku 27. března loňského roku. Po tomto datu k dalšímu setkání nedošlo, což bylo dáno chlapcovou nevolí setkat se s paní Michalákovou,“ napsali úředníci do rozhodnutí.
Z listinných důkazů i dalších výpovědí úředníci nakonec usoudili, že chlapci nemají k biologickým rodičům důvěru. „Komise následně došla k závěru, že si Denis a David vytvořili takový vztah k lidem a prostředí, kde vyrůstají, že by přestěhování mohlo vést k zásadním potížím. Komise se proto již nemusí vyjadřovat k tomu, zda je převážně pravděpodobné, že paní Michaláková dokáže synům poskytnout zodpovědnou péči,“ stojí v rozhodnutí.
Důvod? Medializace
Když se komise rozhodla zbavit Evu Michalákovou rodičovské zodpovědnosti a zakázat jí styk s dětmi, použil úřad argument, na který už jednou upozornil server Lidovky.cz: medializace celého případu.
Proč chtějí Michalákové odebrat syny? Případ zveřejnila, na dětech jí nezáleží, tvrdí úřad |
„Zejména jedna okolnost přiměla komisi k rozhodnutí zbavit paní Michalákovou rodičovské zodpovědnosti za Denise. V nebývale vysoké míře exponovala děti v různých médiích,“ napsali úředníci s tím, že jim jde o nejlepší zájem dítěte a odkázali na „mnoho set televizních a rozhlasových programů, novin i diskuzních stránek“.
„Nejintimnější jsou pak fotografie Denise a Davida spolu s textem o sexuálním zneužívání. Jak jednotlivá publikování, tak i celkový obrázek budou pro chlapce v budoucnosti beze sporu velkou zátěží. Pro Denise to byla celou dobu velká zátěž, protože vše sleduje na internetu,“ dodali ještě úředníci.
|
Mimochodem: výše uvedená zmínka o údajném sexuálním zneužívání je vůbec jediná, kterou lze v patnáctistránkovém dokumentu nalézt. Přitom právě podezření na zneužívání dětí, které policie nepotvrdila, stálo na počátku toho, kdy norský Barnevernet v květnu 2011 rozhodl děti Michalákovým odebrat.
Tím, že Michaláková už nebude mít k synům rodičovskou zodpovědnost, si úřad slibuje jediné: „Značně jí to ztíží přístup k dokumentům a fotografiím, které by se mohly dostat do médií. Proto je pravděpodobné, že se Denis bude cítit bezpečněji a najde klid po tomto neklidném konfliktu,“ stojí v rozhodnutí.
Nejlepší zájem dítěte
Podmínky pro adopci
|
Souhlas s adopcí u mladšího Davida vyslovila tříčlenná komise úřadu až v závěru dokumentu. Jedná se prý o „mimořádný zásah do života dítěte a rodičů“, přesto podle jejich mínění byly v případě Michalákových splněny všechny podmínky (viz box Podmínky pro adopci).
Důvodem k adopci je nejen opět silný vztah chlapce k pěstounům, ale podle norského úřadu i snaha Michalákové o syny bojovat. „Navíc se přidává nejistota, že zejména paní Michaláková bude iniciovat více či méně pravidelné návrhy k navrácení synů do její péče. Při jednání před komisí dala jasně najevo, že odebrání dětí neakceptuje a že bude bojovat všemi zákonnými prostředky,“ argumentuje v závěru úřad s tím, že adopce má Davidovi zajistit stabilní prostředí.
A ačkoli prý má Michaláková ze zákona na boj právo, podle úřadu jí o děti nejde. „Není pochyb o tom, že by tento postup komplikoval Davidův proces zklidnění a nabytí pocitu jistoty v pěstounské rodině. Vyvstává otázka, zda je ústředním bodem paní Michalákové nejlepší zájem dítěte nebo nejlepší zájem matky. Adopce by Davida každopádně ujistila v tom, že bude smět zůstat v domově, který jako jediný považuje za svůj vlastní domov,“ uzavřela komise.
Závěry jednání komise
|