* LN ČEZ se v poslední době dostal pod „palbu“ z mnoha stran. Terčem se staly platy a bonusy manažerů, předvolební sliby politiků kalkulují i s výrazným snižováním cen elektřiny. Měly tyto aktivity dopad na ČEZ?
Žádná firma nepůsobí ve vakuu, takže je nezbytné vnímat dění v politice a ve veřejnosti. Na druhé straně je prostředí energetiky velmi tržní a má mezinárodní pravidla hry daná Evropskou unií. Některá přání v rámci těchto pravidel realizovat lze, jiné věci však realizovatelné nejsou, aniž by došlo k porušení evropských směrnic či českých zákonů. Energetika je z pohledu ekonomiky klíčový sektor a musíme se snažit, aby nedošlo k jeho přílišnému rozkolísání. Výstavba elektráren je věc dlouhodobá, a pokud by na úkor krátkodobé výhody regulovaných cen došlo k tomu, že by se ztratila motivace investorů investovat do nových zdrojů, mohla by se situace v budoucích letech více vyhrotit.
* LN S návrhem ČSSD fixovat ceny čtvrtletně byste problém neměli?
Již před dvěma lety jsme v souvislosti s rozběhem energetické burzy přišli s tím, že kdo chce, může si zvolit produkt, který se přeceňuje čtvrtletně. Dokonce jsme nabídli i přeceňování měsíční. Ta možnost již tedy pro zákazníky existuje.
* LN Jaký zájem o častější přeceňování elektřiny projevili zákazníci?
Zatím o něj není přílišný zájem. Důvodem je možná to, že zákazníci preferují určitou jistotu na delší období než každý měsíc či čtvrtletí čekat, kam se cena pohne.
* LN Mnoho lidí neprojevilo zájem ani o to, zafixovat si ceny elektřiny na příští rok, což by jim nyní zajistilo výrazné slevy na příští rok...
U řady zákazníků vidíme, že ceny elektřiny pro ně nepředstavují velké téma pro řešení doma u večeře. Málo z nich zná skutečnou cenu elektřiny. Vnímají veřejný názor, že cena je vysoká, ale neumí kvantifikovat, kde je hranice vysokých cen. Spíše jsou strženi veřejným názorem...
* LN ... co by měli dělat? Sledovat stránky webové energetické burzy nebo volat call centrum ČEZ?
Když se zaváděly mobilní telefony, tak se lidé zajímali, kolik platí za jednotlivé minuty. Mohli na tom ušetřit výrazné peníze. U elektřiny lze také ušetřit, ale lidé musí srovnání věnovat určitý čas. Mobily jsou člověku bližší, má je v ruce. To, že si večer rozsvítíme, bereme naproti tomu jako úkon, u kterého nepřemýšlíme.
* LN ČSSD také vyhlašuje, že by chtěla dosáhnout snížení cen elektřiny o 20–30 procent již od začátku roku 2010. Dovedete si představit, že tomu tak bude?
Je nutné správně interpretovat samotná procenta. Cena elektřiny pro koncové zákazníky se skládá jak z ceny regulované složky, která postihuje náklady distribuční sítě a dotace na obnovitelné zdroje, a pak z ceny samotné komodity. Cena komodity výrazně kolísá a výkyvy jsou v řádech desítek procent. Takže zákazníci, kteří již zvolili přeceňování po měsíci či kvartále, již nyní mají výhodu až 30procentní slevy na komoditě. Otázka je, zdali takto nízké ceny přetrvají i do příštího roku a tato sleva se nezmenší. Sleva 20–30 procent odpovídá cenám, které jsme registrovali na trhu v únoru a březnu. V dubnu a květnu začaly ceny opět růst. Nelze tedy s určitostí říci, jak vysoká bude cena elektřiny v příštím roce v porovnání s letošními cenami.
* LN Jak velký problém pro ČEZ by bylo politické rozhodnutí, že musíte změnit fixaci cen a přeceňovat rychleji?
Jde o to, kdy elektřinu pro zákazníka pořídíme. Dříve jsme elektřinu opatřovali tak, že jsme se sami rozhodovali, kdy je to výhodné pro zákazníky. V loňském roce se naše rozhodnutí opatřit na burze elektřinu na dva roky dopředu ukázalo jako správné. Měli jsme zřejmě nejnižší pořizovací ceny ze všech. Dostali jsme se ale pod tlak, že se jedná o rozhodování, které nemá pravidla, a jednou ho můžeme udělat dobře a někdy špatně. Na přelomu loňského a letošního roku sestavil regulační úřad nezávislou komisi, která měla kontrolovat, aby každý z velkých prodejců předem oznámil schéma, které bude kontrolovatelné. My jsem sestavili systém, který je rozdělen do devíti měsíců od ledna do konce září. V každém období chceme koupit jednu devítinu objemu který podle předpokladů budou zákazníci poptávat. Každý den kupujeme část. Když ceny rostou, tak nákup zpomalujeme. Když ceny klesají, čekáme, až se dotknou dna a pak nakoupíme větší objem. Chráníme tak zákazníky před nárůstem cen a využíváme momentů, kdy se ceny propadnou.
* LN Co by pro cenotvorbu ČEZ znamenalo, kdyby stát rozhodl o ukončení obchodování ČEZ na burze, jak také připustili sociální demokraté?
Burza je jenom vrchol určitého systému obchodování. Kromě burzy ještě existují elektronické obchodní platformy, jejichž rozdíl proti burze spočívá v tom, že se kontrakty nevyrovnávají každý den, ale v podstatě se dvě strany dohodnou na dodávce a pak se spoléhá, že druhá strana buď odebere, nebo zaplatí. Ceny jsou ale na všech těchto tržních platformách stejné, protože obchodníci se mohou pohybovat mezi elektronickými platformami a burzou, a také mezi jednotlivými zeměmi. Nedovedu si představit, ze bychom obchodovali za jiné ceny než tržní. Poškozovalo by to akcionáře ČEZ, poškozovalo by to konkurenci, a stejně by z toho český zákazník neměl výhodu, protože rozdíl oproti tržním cenám by přetekl do rukou obchodníků, kteří by na tom vydělali.
* LN Proč se podle vás dostala burza pod takovou palbu kritiky?
Burza se mohla do určité míry stát synonymem pro růst cen. Burza ale sama o sobě růstu či poklesu cen nenapomáhá. Vytváří likvidní prostředí, dává možnost zákazníkům rozhodovat se. A to je jednoznačně pozitivní.
* LN Někteří kritici ČEZ obviňují, že tím, že provozuje elektrárny, de facto i určuje množství elektřiny na trhu a tím ovlivňuje její, byť tržní, cenu...
V obchodním oddělení jsou rozdělené role. Jeden člověk se věnuje situaci na burze. Druhý spravuje výrobní portfolio neboli postupně rozpouští námi vyráběnou elektřinu na trh tak, abychom měli naši výrobu prodanou alespoň na dva roky dopředu.
* LN Kdo tedy v obchodním oddělení křičí na koho? Křičí lidé kontrolující objem produkce na ty, co kontrolují burzu „potřebujeme udat takové a takové množství produkce“, anebo tlačí burzovní obchodníci „v tomto období jsou výhodné ceny, vyrobte nám proto elektřinu, ať ji můžeme prodávat“?
Ten, kdo má na starosti výrobu, se pohybuje v určitém koridoru. Nesmí prodávat méně, než je stanovené minimum, ani více, než je maximum. Uvnitř je jeho rozhodnutí. Říkáme tomu „opičí“ strategie. Kdyby každý den rozprodal proporcionální kousek, dosáhl by stanovené objemy. Obchodník by ale měl být schopen využívat období vyšších cen k rychlejším prodejům v rámci daného koridoru, a naopak zpomalovat při nižších cenách. Výsledkem by mělo být, že se naše výrobní portfolio rozprodá s trochu větší marží, než kdybychom to nechali dělat „opici“.
* LN Takže argumenty typu, že kdybyste nezavírali elektrárnu Dětmarovice, mohli byste dodávat více elektřiny, nabídka by byla vyšší a mohly by klesat ceny, neplatí?
Logika trhu je jiná. Vždy bude vyrábět ta poslední elektrárna, jejíž variabilní náklady nepřesáhnou výrobní ceny. Malou komplikací je, že neexistuje jedna cena. Rozdílné jsou ceny ve špičkách a mimo špičky. Provoz některých elektráren lze optimalizovat tím, že vyrábějí jen ve špičkách. Může také nastat extrémní situace, kdy nám vyjde lépe elektrárnu úplně zastavit a uhlí nepálit. A právě to je případ Dětmarovic.
* LN V době hospodářské krize jsou firmy, jako je ČEZ, tlačeny k tomu, aby podnikaly aktivity, které by za normálních okolností nedělaly. Například jste poskytli příspěvek na nákup nových bílých elektrospotřebičů. Dopad ekonomického vývoje na domácnosti bude na podzim pravděpodobně ještě horší než na jaře. Připouštíte, že tlak sociální odpovědnost ČEZ bude dále stoupat?
To si samozřejmě uvědomujeme. Podnikli jsme již celou řadu opatření. Rozhodli jsme se snížit prodejní marže téměř na nulu. Přišli jsme s programem ČEZ proti krizi, který měl poskytnout úlevu zákazníkům. Nabídli jsme tzv. bílé šrotovné. Vedle toho jsme domácnostem, kde jeden ze členů přijde o práci, zajistili pojištění, které garantuje úhradu elektřiny na tři měsíce. Nabídli jsme také možnost odložení splátek malým a středním podnikům. Snažíme se i najít dodavatele z kategorie malých a středních podniků pro zakázky, které nejsou až tak odborné a mohly by přinést práci do regionů. To jsou všechno opatření, kterými chceme přispět k boji s krizí.
