Ten svému italskému kolegovi nabídl pozici hlavního koordinátora projektu South Stream, který by měl vyústit ve vybudování plynovodu z Ruska do jižní Evropy.
Projekt v hodnotě 6,4 miliard euro vznikl loni v létě z iniciativy ruské společnosti Gazprom a italské Eni a jak Putin tak Prodi mu vyjádřili politickou podporu.
Nabídku řídit budování plynovodu South Stream tlumočili Prodimu na pondělním obědě v Římě šéf Gazpromu Alexei Miller a předseda představenstva Eni Paolo Scaroni. Romano Prodi však podle vyjádření svých poradců nabídku zatím odmítl.
Zatím se tak rozhodl nenásledovat bývalého německého kancléře Gerharda Schrodera, který krátce po volební porážce a předání úřadu Angele Merkelové na podzim 2005 neodolal obdobné Putinově nabídce zapojit se do řízení projektu Nord Stream - plynovodu, který má ruským plynem zásobovat severní část Evropy. Podle zdrojů z Prodiho okolí však není jisté, zdali nakonec dosluhující italský premiér na Putinovu nabídku nekývne. Osmašedesátiletý bývalý předseda Evropské komise se totiž prý zatím nerozhodl, čemu se bude po odchodu z italské politické scény věnovat.
Otazník přitom visí nejen nad možným zapojením Romana Prodiho, nýbrž také nad konečnou trasou plynovodu South Stream. Zatím totiž není jasné, přes jaké země plynovod povede. Potvrzený je jen úsek z Ruska přes Černé moře do Bulharska.
Mezi dalšími tranzitními zeměmi by mohly být Maďarsko, Řecko, balkánské státy, a také Itálie. O možném zapojení Řecka včera v Moskvě jednal řecký ministerský předseda Kostas Karamanlis.
Plynovodem South Stream by v budoucnosti mělo do střední a jižní Evropy ročně proudit 33 miliard kubíků zemního plynu. Výstavbou plynovodů South Stream a North Stream se Rusko snaží snížit svoji závislost na tranzitních trasách přes Ukrajinu a Bělorusko, se kterými v nedávné minulosti vedlo opakované spory o ceny dodávek ruského plynu.
***
Plynovodem South Stream by mělo do Evropy ročně proudit 33 miliard kubíků zemního plynu
