Iniciativa vznikla v redakcích během posledních týdnů a postupně se rozšířila do dalších oddělení obou veřejnoprávních institucí. Reprezentuje lidi z různých oddělení a regionů. Možnost připojit podpis má kdokoliv, kdo v ČT nebo ČRo pracuje.
„Máme obavu ze snahy o ovládnutí médií veřejné služby. Cestou k tomu může být vládní plán na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet, a tedy i vládní kontrolu. Politické útoky na obě veřejnoprávní instituce naše obavy jen prohlubují,“ uvádí se v textu na webu Veřejnoprávně.cz.
Signatáři chtějí být i nadále odpovědní veřejnosti, nikoliv politikům, ať už vládním, nebo opozičním. Současný model financování podle nich zaručuje nezávislost a stabilitu ČT a ČRo.
„Naše znepokojení vyvolávají i okolnosti přípravy návrhu na zásadní změnu statutu veřejnoprávních médií bez dostatečné veřejné a odborné debaty. A bez přesvědčivých argumentů pro změnu současného osvědčeného modelu. Jsme odhodlaní chránit principy, na kterých média veřejné služby – jeden z pilířů demokracie – stojí už desítky let,“ uvádí se v textu, pod který svůj podpis přidal například moderátor ČT Daniel Stach, jeho kolega Jakub Železný či zpravodajka ČRo v Bruselu Zdeňka Trachtová.
K diskusi o financování veřejnoprávních médií vyzvali ministra kultury Oto Klempíře začátkem února ve společném prohlášení i generální ředitelé ČT i ČRo. Volají po vytvoření pracovní skupiny, která by odborně projednala vládou zamýšlené změny ve financování médií veřejné služby.
Zároveň chtějí k fundované diskusi přivést všechny další významné subjekty a také odbornou veřejnost. Deklarovali přitom, že jsou připraveni vést otevřenou a věcnou debatu o budoucnosti médií veřejné služby. Tyto kroky by měly podle nich předcházet jakékoli změně systému financování veřejnoprávních médií.
Vláda oznámila, že počítá se zrušením poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Koncem ledna se na tom shodla koaliční rada. Konec koncesionářských poplatků před volbami slibovala hnutí ANO i SPD.
Proti zrušení poplatků se postavil Senát. Podle něho by se tím média veřejné služby vystavovala nebezpečí subjektivního rozhodování a politické zvůli.
