Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Projekt plný chyb a klišé

Česko

ÚHEL POHLEDU

Petr Zídek kritizoval vzdělávací projekt Ústavu pro studium totalitních režimů „Cesta k listopadu 1989“ (Žáčkovy informační odrazy, LN 2. 12.). Ústav následně některé zmíněné chyby opravil, i tak ale jeho materiál určený učitelům dějepisu charakterizuje neoriginalita, nesrozumitelnost a neobjektivita.

Ambice vzdělávacího projektu, který měl dle autorů prezentovat téma přechodu od komunismu k demokracii v širších souvislostech a nabídnout metodiku zaměřenou na interpretaci popisovaných událostí, zůstává zcela nenaplněna. Na vině jsou zejména dezinterpretace a zavádějící údaje, se kterými se nejčastěji setkáme při nástinu vývoje opozice, dění v ostatních zemích východního bloku a také při popisu společnosti v období tzv. normalizace. Nelze přece napsat, že „analýzy Českých dětí byly zpravidla hlubší než jiných skupin a neulpívaly pouze na zplošťující dichotomii,my‘ vs.,oni‘ “. Autoři tím zcela přehlížejí myšlenkově bohatou debatu v rámci Charty 77, která téměř programově směřovala proti podobnému výkladu světa. Stejně tak je zavádějící formulace, že se Demokratická iniciativa od ostatních skupin odlišovala tím, že nebyla zasažena Havlovým legalistickým konceptem „nepolitické politiky“.

Tak jako starší generace disentu nesázela ve svých aktivitách pouze na dialog s mocí, neorientovala se ta mladší jen na organizování demonstrací. Časopis Sport nebyl klíčovým samizdatem, který jako první zveřejňoval plná jména autorů článků, a vydávat jej za první „seriózní pokus československé opozice o aktuální žurnalistiku“ je více než nespravedlivé vůči řadě starších samizdatů. Scestné je také tvrzení, že Sport oproti Lidovým novinám vyjadřoval výrazněji antikomunistické názory.

Zájemce se moc nedozví Případný zájemce o dění ve východním bloku se toho příliš nedozví. Oproti předchozí verzi bylo zcela vypuštěno Polsko. Zůstala NDR, respektive pád zdi, který byl dle autorů okamžikem jedné noci, stejně jako její vznik. Ponechme stranou, že autoři nezmínili klíčový 9. říjen 1989 v Lipsku, a pozastavme se nad následující větou: „Pád zdi postrádá výraznou figuru nepřítele, násilí se v podobě spontánních demolic vybíjí přímo na zdi.“ Pro demonstrace v NDR a pád zdi je přitom charakteristické všeobecné zřeknutí se násilí na straně protestujících (s výjimkou Drážďan 4. 10. 1989), a v noci z 9. na 10. listopadu se tak nikdo nepustil do zmíněné „spontánní demolice“.

K Maďarsku se zase dočteme: „Dne 11. září 1989 vypověděla maďarská vláda SRN (správně NDR!) smlouvu o zamezení výjezdu svých občanů do zemí, pro které nemají patřičná víza.“ Vzájemné propojení ekonomických, ekologických, sociálních a konečně i politických příčin pádu režimu zůstalo zcela mimo pozornost autorů projektu. Představené kalendárium 1985–1989 postrádá jakoukoli snahu o inovativní přístup, jde o výpisky ze starší práce historika Jiřího Suka a kol. Poznatky z denních situačních zpráv či z Informací o Chartě 77, které autoři údajně rovněž využili, nezanechaly ve vypracované chronologii takřka žádnou stopu. Jednotlivé metodické listy jsou psány podivným jazykem, který připomíná texty státněbezpečnostní provenience. O krkolomných vyjádřeních typu, že „Berlínská zeď (…) emblematizuje východní blok a socialismus jako takový“, raději ani nemluvě.

ÚSTR to nezvládl Připravit výukové DVD k jakémukoli tématu je obtížné již ze své podstaty. Není lehké přiblížit poznatky historického výzkumu srozumitelnou a navíc otevřenou formou, která by učitelům ponechala dostatečný prostor pro vlastní interpretaci. Pracovníci ÚSTR tento úkol nezvládli. Jejich projekt je potřeba zcela přepracovat. Nelze přeci předložit učitelům produkt, který je zavádějící, plný klišé a zjednodušujících výkladů (třeba o šedé zóně či paralelní polis), jež spíše upevní zažité stereotypy výkladu dějin normalizace a pádu režimu.

O autorovi| TOMÁŠ VILÍMEK, historik a politolog

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...