Už teď je jasné, že letos bude zvolený senátor z prvního kola minimálně v obvodu Ústí nad Orlicí, kde se měli původně utkat kandidáti tři: místopředseda okresního sdružení ANO Stanislav Ešner, starosta Letohradu a premiérův jmenovec Petr Fiala (KDU-ČSL a Společně pro kraj) a místostarosta České Třebové Josef Kopecký (ODS). Poslední jmenovaný ale v srpnu odstoupil. Řídil opilý a bál se, že by kandidaturou stranu poškodil.
Politologové nyní jasného favorita prvního kola nevidí, byť kandidují zkušení matadoři za ODS včetně šéfa Senátu Miloše Vystrčila či osobnosti, jako je žokej Josef Váňa nebo expremiér Vladimír Špidla. „Letos není nikdo takový, kdo byl měl mandát jistý už z prvního kola. Konkurence je silná a stranická scéna roztříštěná,“ řekl pro Lidovky.cz politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci. Podle něj už neplatí, že by třeba silný levicový kandidát dostal hlasy od všech voličů levice, protože se o ně dělí několik stran. To samé platí o středu i o pravici.
Klausova raketa v Praze
Kde a jak získat voličský průkaz■ Voličské průkazy platí tentokrát jen pro senátní volby, a to pouze v obvodu, kde má člověk trvalé bydliště. Mimo tento obvod s ním není možné volit. ■ Pozor! Průkaz neplatí pro volby do zastupitelstev obcí. ■ Žádost je možné podat buď osobně na obecní úřad nejpozději dva dny před volbami, nebo písemně s ověřeným podpisem. |
V prvním roce fungování Senátu, v roce 1996, to přitom ještě platilo. Tenkrát se přitom rovnou z prvního kola do horní komory parlamentu dostali hned čtyři pražští politici. Vedle Jana Zahradníčka (KDU-ČSL) to byli tři pražští politici z řad občanských demokratů: bývalý pražský primátor Milan Kondr (ODS), jeho primátorský nástupce Jan Koukal (ODS) a Vladimír Zeman (ODS).
Všichni tři zvítězili v pražských obvodech. „Bylo to dáno nejenom známostí kandidátů, ale i pravicovým étosem Prahy, zejména étosem ODS. Tehdy se říkalo, že i kdyby v Praze kandidovala Klausova tenisová raketa, tak volby vyhraje,“ popsal pro Lidovky.cz politolog Lukáš Valeš, který působí na Západočeské univerzitě v Plzni a Newton University.
Připomněl, že hlavní město je specifické v tom, že celá 90. a nultá léta byli primátoři z řad modrých, štafetu přerušil až v roce 2013 Tomáš Hudeček z TOP 09.
Lékaři a pedagogové
Podle Šaradína by měl kandidát šanci na postup do Senátu rovnou z prvního kola při splnění minimálně tří podmínek: „Musí jít o mimořádně známou osobnost, musí mít slabší konkurenci a strana, za kterou kandiduje, musí být populární,“ vysvětlil politolog s tím, že žádná ze stran dnes nezastřešuje všechny voliče jednoho konce spektra či středu.
Dalším z předpokladů pro úspěšnou kandidaturu do Senátu, která už několika politikům dopomohla k vítězství hned v prvním kole, je profese. Větší šanci mají úspěšní a oblíbení komunální politici, zvláště starostové, nebo lékaři či ředitelé renomovaných škol. „To jsou profese, které umožní kandidátovi být katapultován do předních míst. Paradoxně bez ohledu na to, jaký máte program, nebo dokonce i za jakou je stranu,“ míní politolog Valeš.
Důvěru voličů si v roce 2016 jako ředitel a spoluzakladatel Asociace ředitelů gymnázií získal například Jiří Růžička (nezávislý za TOP 09, STAN, s podporou KDU-ČSL). Dříve působil i jako ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera. Nyní je místopředsedou Senátu. Z řad pedagogů a lékařů hned z prvního kola voleb do Senátu vzešli chirurg Radek Sušil (nestraník za ČSSD) v roce 2008 a pediatrička a neuroložka Alena Dernerová (SD-SN) v roce 2017.
Manuál pro komunální volby: místo kroužkování se křížkuje a volič nemá jen jeden hlas |
Výhodu mají podle expertů i celostátně známé persony, ty ani nemusí mít výrazné PR, protože každý ví, o koho jde.
„Senátního klání se účastní velice malý okruh voličů, většinou jsou to ti, kteří se o politiku zajímají. Tím spíš mají známější osobnosti šanci uspět. Ať už jsou z komunální politiky, nebo celostátně známé,“ vysvětluje Valeš. Jedním z nich je třeba podnikatel Vladimír Železný, který v 90. letech pravidelně vstupoval do českých obýváků skrze svůj pořad Volejte řediteli na TV Nova. V roce 2002 pak v senátních volbách v obvodu Znojmo zvítězil hned v prvním kole. Ve volbách v roce 1999 sláva dopomohla k senátorskému mandátu hned z prvního kola i podnikateli v cestovním ruchu Václavu Fischerovi.
Jaké souboje sledovat
Ačkoliv v letošních volbách, které se uskuteční 23. a 24. září, nezáří na první pohled žádná hvězda prvního kola, nabízí hodně zajímavé střety. V obvodu Praha 11 se bude dosavadní senátor Ladislav Kos (Hnutí pro Prahu 11, Senátor 21, Strana zelených) bránit přesile známých figur: vyrukuje proti němu třeba expremiér Vladimír Špidla za sociální demokracii. „Mám ještě sílu a v této opravdu mimořádné době můžu uplatnit své zkušenosti,“ řekl před časem serveru Lidovky.cz. Mezi zájemci o Senát je v Praze 11 i bývalý primátor metropole Tomáš Hudeček, dříve za TOP 09, nyní bez stranického dresu, či současná radní Hana Kordová Marvanová (Spolu).
Bude zajímavé dívat se i směrem na západ. V obvodu Plzeň-město kandidují dva zasloužilí sportovci: slavný žokej Josef Váňa za ANO a Jan Kůrka, olympijský vítěz ve sportovní střelbě z roku 1968, jenž se snaží do horní komory dostat za SPD. Chybět něbude ani současný senátor a autor oblíbených večerníčků Václav Chaloupek (OPAT a STAN).
Vyhraje znovu? „V zemi, kde více než 50 procent lidí bylo schopných volit Miloše Zemana, by mě žádný výsledek nepřekvapil a prohru bych ani nebral jako porážku,“ uvedl senátor.
Proti vládní většině
V roce 2018 uspěli v prvním kole dva kandidáti. V Praze 4 to byl akademik a prezidentský kandidát Jiří Drahoš, ve Vsetíně oblíbený lidovecký starosta Jiří Čunek.
K vítězstvím jim podle politologa Valeše pomohlo, že Češi velmi rádi vyvažují. „Do Senátu se zpravidla volí proti vládní většině. To třeba Drahošovi a Čunkovi pomohlo, protože tehdy vládl Babiš, za kterým stál Zeman. Takže opozice vůči Babišově vládě měla pré a významným způsobem posílila své postavení v Senátu,“ popsal.
Jedinou ženou, jíž se podařilo probojovat z prvního kola, je Alena Dernerová, a to v opakovaných volbách v roce 2017. Kdyby se jí povedlo obhájit post v prvním kole i letos, stala by se prvním politikem, kterému se to podařilo dvakrát.
„V roce 2017 bylo vítězství Dernerové dáno krizí tradičních politických stran v Ústeckém regionu. Dernerová jako téměř nezávislá kandidátka měla obrovskou šanci v kombinaci s tím, že je lékařka, žena a nezatížená skandály. Letos je to jiné, protože se v tématech profilovala, takže možná některé voliče poztrácela,“ uzavírá politolog Pavel Šaradín.
