V Galerii Kai de Kai se mu naskytla příležitost, aby jemně doladil historicky a přitom s užitím moderních prvků rekonstruovaný prostor (arch. Josef Pleskot). Umístil sem několik významově přesně propojených objektů, zapadajících do celkového konceptu. Když vstoupíte do galerie, tak vás hned zaujme „studánka“. Na jejím dně je kulaté zrcadlo s matovým povrchem, které vstřebává okolní světlo a vytváří zvláštní mlhavě rozostřený horizontální kruh. Je až po okraj naplněná vodou. Když se přibližujete či vzdalujete, vznikají sugestivní optické efekty.
Nikdy neuhnout ze své cesty Tento objekt je významově i vizuálně propojen s „matnicí“, tedy v další místnosti vertikálně umístěnou matovou skleněnou tabulí. Za ní je ukryt zdroj světla zvolna měnící intenzitu, takže vzniká jemné vlnění, které skoro ani nezaznamenáme.
Potom můžeme sejít po schodech, jejichž plochu oživuje zrcadlově vyleštěný plech. Opět se v něm odráží okolní prostor. Ve sklepení je rozměrná, ale mělká kruhová nádrž naplněná vodou, kde mechanický pohyb způsobuje pravidelné centrální vlnění. Klenba se v hladině samozřejmě odráží. Vzniká tak pozoruhodný až architektonicky cítěný celek, který jasně vyjadřuje umělcův smysl pro střídmou formu a zároveň přináší citlivé řešení pro zvolené prostředí.
Ciglerova tvorba je typická svými přesahy mezi jednotlivými oblastmi, pohybuje se na rozhraní mezi objektem a instalací, mezi land artem a minimalismem, mezi volným a užitým uměním. Pro autora je příznačné, že nikdy neuhnul ze své cesty, že se nepodbízel žádným preferovaným směrům, že stále zůstává svůj. Zároveň zapadá do vyhraněného programu Galerie Kai de Kai, určovaného jejím majitelem Ivanem Havlíčkem. Představují se tu osobnosti, které dokážou jít bez ohledu na cokoliv za svým cílem. Závěrem chci ještě upozornit, že když chcete vidět víc z Ciglerova díla, stačí přejít řeku a vstoupit do Muzea Kampa, v němž najdete jeho několik minimalistických objektů.
