Úroveň tuzemských škol je čím dál odlišnější. A to bez ohledu na to, zda se jedná o školu základní, střední, či učiliště. Aktuálně na to upozornilo mezinárodní šetření PISA, které u patnáctiletých testovalo úroveň přírodovědné, matematické a čtenářské gramotnosti. V rámci zemí OECD se Česko v této kategorii umístilo téměř na chvostu – horších bylo jen osm zemí. Překvapivě nejhůře dopadlo Nizozemsko. Uvnitř školy tak velké odchylky ve vědomostech žáků nejsou, mezi jednotlivými vzdělávacími zařízeními jsou už ale podle analýzy rozdíly nadprůměrné. Na celkových výsledcích žáků se kvalita instituce podepsala dokonce ze 44 procent. Průměr zemí OECD přitom v tomto ohledu činí 31 procent.
„Začíná to už selekcí v předškolním věku, kdy ne pro každé dítě v každé lokalitě byla dostupná kvalitní školka,“ sdělil Daniel Münich ze CERGE EI. Další zlom nastává na konci páté třídy – ti „chytřejší“ odcházejí na víceletá gymnázia. „Jsou pak považováni za elitu, za ty, kdo si zaslouží studovat,“ myslí si Feřtek.
„Nejlepší učitelé jsou většinou tam, kde jsou nejlepší žáci. Ale tyto fenomény dosud v Česku nikdo nesledoval,“ upozornil Münich.
Česko se o tom, jakých výsledků mladá generace dosahuje, dozvídá podle Münicha ze společnosti CERGE-EI jen čas od času, a to právě díky mezinárodním šetřením typu PISA. To se mezi patnáctiletými provádí jednou za tři roky. „Někdy se těchto projektů ani trestuhodně neúčastníme. Už dávno jsme přitom měli mít zaveden vlastní národní systém sledování těchto trendů šitý na míru našim potřebám,“ míní Münich.
Podle Feřteka ze společnosti EDUin se Česko nemůže divit, že dosáhlo v aktuálně zveřejněném šetření PISA špatných výsledků. „Ti, kdo našimi síty – tedy přijímačkami na víceletá gymnázia a střední školy – propadli, nezmizí a nevypaří se. Prostě tu jsou a ‚kazí nám průměr‘,“ řekl LN.
Zakonzervování stavu
Plošná opatření typu jednotných přijímacích zkoušek na střední školy jsou podle něho zbytečně represivní a selekci žáků rozhodně nevyřeší – jen zakonzervují nežádoucí stav.
Na středních školách pak jen sklízíme výsledky toho, že vzdělávací systém vyčleňuje „chytřejší žáky“. „Tomu zbytku říkáme, že není ostuda živit se rukama. To jistě není, ale v našich podmínkách je to tvrzení krajně pokrytecké,“ doplnil Feřtek.
V tuzemsku podle odborníků na vzdělávání existují kvalitní ředitelé, kteří se snaží své základní školy někam posouvat. Existují ale i ty „zamrzlé“ vzdělávací instituce, které sice Česká školní inspekce umí rozpoznat, už ale ne posunout k lepšímu.
Ministerstvo školství na otázku LN, jak chce selekci žáků bránit, odpovědělo: „MŠMT zatím v rámci mandátu daného programem koaliční vlády pouze nepodporuje další nárůst víceletých gymnázií. Zásadní obrat směrem k co nejdelšímu společnému vzdělávání dětí ve věku povinné školní docházky by vyžadoval širší politickou a společenskou shodu.“ V současnosti se ale snaží, aby se co největší počet nadaných žáků vzdělával v hlavním vzdělávacím proudu.
„Soustřeďme se na slabší“
Feřtek lepší výsledky jiných zemí OECD vysvětluje opačnou strategií, než kterou zastává Česko: „Tam, kde se soustředí na podporu slabších, právě na ten úspěch každého žáka, dosahují lepších výsledků, protože jejich žákovská populace je prostě kompaktnější.“
Rozdíly mezi školami ale nejsou jediným problémem, který z mezinárodního šetření PISA vyvstal. Ukazuje se, že se čeští žáci ve svých vědomostech zhoršují celkově. Ve třech zmíněných sledovaných oblastech – přírodovědné, matematické a čtenářské gramotnosti – oproti roku 2012, kdy test rovněž proběhl, dosáhli horších výsledků. „Zdá se, že se přírodovědné a technické předměty dostaly ve společnosti tak trochu na vedlejší kolej,“ řekl LN Janek Wagner, působící na informačním serveru Pedagogické.info.
