„Přestože dosud probíhá řízení o prohlášení hřbitova kulturní památkou, proti němuž město podalo v zákonné lhůtě rozklad, nechal Prostějov součást dotčeného hřbitova bezohledně srovnat se zemí,“ postěžoval si Tomáš Jelínek z americké židovské nadace Kolel Damesek Eliezer. Ta se o rehabilitaci bývalého židovského hřbitova zasazuje už od roku 2013.
Hřbitov zlikvidovali nacisté
O tom, že se historický hřbitov stane kulturní památkou, rozhodlo ministerstvo kultury letos na začátku července. Hřbitov se na místě nacházel od roku 1801, v roce 1943 ho ale zlikvidovali nacisté. Na popud starosty byly tehdy zničeny prakticky všechny náhrobní kameny, a to na stavební materiál či k novému zpracování. Některé dokonce putovaly i mimo české země.
A právě v této lokalitě město aktuálně provádí rekonstrukci křižovatky ulice Tylova, v rámci které mělo podle židovské nadace Kolel Damesek Eliezer dojít k odstranění fragmentu zatím nepravomocně, ale přesto kulturně chráněné historické zdi.
„Postup města nelze hodnotit jinak než jako přímý akt zvůle, kterým město torpeduje jakékoliv snahy o zmírnění historického bezpráví. (...) Ten, kdo zbourání nařídil, dozoroval či provedl, by se z nerespektování rozhodnutí ministerstva kultury měl zodpovídat, o nehumánním přístupu k pietnímu místu a kulturní památce ani nemluvě,“ uvedl rozhořčený Jelínek.
Historická zídka? Jen obrubník, říká město
Vedení města ale odmítá, že by při stavebních pracích zbouralo historicky cenné zdivo. Na místo prý ihned vyslali památkáře, kteří mají ale značně zkomplikovanou práci: tím, že byla zídka odstraněna, není možné jistě určit, zdali se na místě skutečně nacházela část dobového hřbitova. Podle radnice Prostějova se s největší pravděpodobností jedná o obyčejný obrubník.
Byl to obrubník, říká náměstek primátorky
|
„Zídka už byla včetně základu odstraněna. Za daného stavu možnost vyjádřit se k jejímu datování a původní funkci je o to více ztížena. S největší pravděpodobností se lze domnívat, že se jednalo o novodobou konstrukci z betonu litého do bednění, v jehož výplni se nacházely zřejmě druhotně použité kamenné fragmenty, dlažební kostky či kusy lomového kamene,“ uvedl památkář Marek Perůtka.
„Dále je nanejvýš pravděpodobné, že vzhledem k poloze na okraji parcely se jednalo o konstrukci, která byla položena do stopy původní ohradní zdi místního starého židovského hřbitova,“ dodal ještě památkář.
Na bývalý židovský hřbitov v Prostějově přijeli rabíni z celého světa.
Město prý - právě s ohledem na blízkost bývalého hřbitova - postupovalo při rekonstrukci obzvláště citlivě. Právě proto se původní kruhovou křižovatku, která zasahovala do bývalého hřbitova, rozhodla upravila na křižovatku průsečnou. „Bohužel stavební firma, která regeneraci křižovatky provádí a fragment odhalila, nás na místo nálezu nezavolala a ani nás o ničem neinformovala. To považujeme za pochybení a je mi to velice líto,“ uvedla primátorka města Alena Rašková.
A v pátek radnice informovala o tom, že z výsledků průzkumné sondy vyplývá, že se skutečně jednalo o betonový obrubník. „Jsme rádi, že můžeme takto dokladovat pravdivost našeho tvrzení. Znovu se ale ohrazujeme proti způsobu, kterým s námi zástupci americké dobročinné nadace Kolel Damesek Eliezer jednají,“ uvedl první náměstek primátorky Zdeněk Fišer.
Radnice informovala o tom, že z výsledků průzkumné sondy vyplývá, že se skutečně jednalo o betonový obrubník.
Kulturní památka
|
Ministerstvo kultury přiřklo bývalému hřbitovu ochranu na začátku července. Podnět tehdy podal právě Jelínek z židovské nadace Kolel Damesek Eliezer. Národní památkový ústav v Olomouci tehdy uvedl, že hřbitov se nacházel na ploše více než šest tisíc metrů čtverečných, kromě ohradní zdi zahrnoval i dům správce včetně klasicitní vstupní brány a obřadní síně. Z historických staveb se dochoval právě pouze fragment ohradní zdi, která byla původně dva metry vysoká. Olomoučtí památkáři tehdy návrh na prohlášení za kulturní památku schválili jednohlasně.
Ačkoli město Prostějov s prohlášením za kulturní památku souhlasilo, poté, co rezort hřbitovu ochranu skutečně udělil, radnice obrátila a podala ve věci odvolání. Památková ochrana by prý městu mohla v budoucnu způsobit potíže, neboť se na místě nachází několik inženýrských sítí. A také v odvolání proti památkové ochraně Prostějov argumentoval tím, že dochovaný „patnáctimetrový gragment soklu o výšce zhruba 25 centimetrů“ není původní, což prý dokazuje i použití betonu, které bylo v roce 1801 prakticky vyloučeno.
Jenže židovská nadace Kolel Damesek Eliezer s tvrzením, že se jedná o zídku, zásadně nesouhlasí. „Z mého pohledu se jedná o trapný naschvál, který nelze odůvodnit tvrzením o jakémsi betonovém obrubníku,“ uvedl za sdružení Jelínek. Zídka prý svou podobu před zničením získala v 70. letech, kdy na místě došlo k výstavbě školy.
Primátorka Rašková uvedla, že prověří, zdali nedošlo k pochybení na straně pracovníka tamního odboru rozvoje a investic. Pokud se to potvrdí, zváží personální opatření. Ministerstvo kultury nicméně radnici vyzvalo, aby ve věci zahájila přestupkové řízení. K tomu se město zatím nevyjádřilo.
|
