Některým senátorům vadí hlavně část zákona týkající se odposlechů a chtějí také zrušit tvrdé postihy pro novináře a vydavatele, jimž při porušení zákona hrozí až pětileté vězení. Mohou také dostat pokutu až do výše pěti milionů korun.
"Základní náš motiv byl ochrana svobody slova. Je to pro nás nejvyšší hodnota. Ona byla v tomto případě převážena naprosto nepřiměřeně ochranou zájmů soukromých osob," uvedl Pithart.
Stížnost představil spolu s předsedou senátní mediální komise Jiřím Oberfalzrem (ODS) a nestraničkou Soňou Paukrtovou, šéfkou Klubu otevřené demokracie.
Mezi signatáři podle Pitharta budou zastoupena všechna senátní uskupení. "Myslím, že to bude první návrh na zrušení určitých ustanovení (zákona), který podepíší (senátoři) od krajní lavice pravé po krajní lavici levou," podotkl Pithart. Doufá, že ústavní soudci rozhodnou co nejrychleji.
Ponechat nezveřejňování údajů obětí
Senátoři v zákoně navrhují ponechat v souladu s původní vládní předlohou pouze zákaz zveřejňování osobních údajů obětí zločinů. Nadále má platit zejména v případě dětí a mladistvých. U dospělých se zákaz vztahuje na například na oběti kuplířství nebo násilných trestných činů.
Ústavní soudci by podle senátorů měli zrušit úplně nebo zčásti sedm ustanovení novely trestního řádu, trestního zákona a zákona o ochraně osobních údajů, kterou prosadila sněmovna navzdory výhradám Senátu. Horní komora původně navrhovala sněmovně zrušit pouze pasáž o odposleších, i to ale poslanci odmítli. Sněmovní verzi navzdory kritice Senátu, médií i různých institucí hájil její iniciátor, předseda ústavně právního výboru sněmovny Marek Benda z ODS.
Zákazy, které novely přinesly, podle senátorů "bezprecedentně omezují poskytování informací veřejnosti". Zákazy není možné prolomit ani ve veřejném zájmu při podezření, že se kriminálního jednání dopustily osoby veřejně činné. "Právo na svobodu slova, na informace, které se týkají výkonu veřejné funkce, mají přednost před ochranou soukromí. Je to běžný standard ve všech demokratických zemích," podotkl Oberfalzer s tím, že zákon o ochranu osobních údajů se s takovou výjimkou počítá.
Za nepřípustné senátor pokládá to, že novely mají "hojit neschopnost" státu a jeho úředníků zabránit únikům informací, a to pod hrozbou tvrdých sankcí.
Takto tvrdé sankce jsou nesmyslné
Těmi jsou až pětimilionová pokuta nebo jeden rok až pět let vězení. "To je podle našeho názoru naprosto nesmyslné," uvedla Paukrtová. Oberfalzer dodal, že za zveřejnění identity mladistvých pachatelů jiný zákon ukládá sankci do 50.000 korun, což je stonásobně méně.
Senátoři chtějí také to, aby se Ústavní soud vyjádřil ke způsobu schválení novel. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) poslanecké úpravy při prvním projednávání novely ve sněmovně označil jen za "jisté zajímavosti", podotkl Pithart s tím, že ani poslanci před schvalováním změny veřejně nezdůvodnili. Vládní předlohu přitom úplně přeměnili, jakoby "zákon o šíření včelstev proměnili v zákon o vybíjení koní", uvedl Pithart.
"Tento případ dokládá, že je možné komplexním pozměňovacím návrhem porušit Listinu základních práv a svobod, omezit svobodu slova," dodala Paukrtová. Šestnáctistránkový text stížnosti připravil profesor trestního práva Jaroslav Fenyk z Karlovy a Masarykovy univerzity.
