27. března 2019 18:01 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

OTÁZKY A ODPOVĚDI: Očkování proti spalničkám nemusí vydržet na celý život

Vakcína proti spalničkám v kombinaci s příušnicemi a zarděnkami. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vakcína proti spalničkám v kombinaci s příušnicemi a zarděnkami. | foto: ČTK

PRAHA Spalničkami za letošní rok onemocnělo už 366 lidí. V Praze, kde je infikovaných nejvíce, panuje dokonce stav epidemie. LN proto přinášejí odpovědi na otázky, kdo je nemocí ohrožen, jak ji poznat a proč je důležitá co největší proočkovanost.

1. Jak se onemocnění projevuje?
Prvotními projevy je horečka provázená rýmou, kašlem a často i zánětem spojivek. Na sliznici v dutině ústní mohou být bělavé tečky se zarudnutím v okolí. Teprve čtvrtý den se při horečce objevuje vyrážka. Obvykle začíná někde za ušima či na obličeji a postupuje přes krk, trup a končetiny. Právě malé děti mají daleko vyšší pravděpodobnost závažného průběhu infekce. V Evropě za loňský rok zemřelo na spalničky 35 nakažených, v Česku jim nikdo nepodlehl od roku 1980.

2. Co je příčinou náhlého rozšíření?
Podle hygieniků v posledních letech klesala proočkovanost a v případě, že klesne pod 90 procent, ztrácí se takzvaná kolektivní imunita a objevují se epidemie. Důvodem je tedy především nedostatečné vakcinační pokrytí u dětí a nižší hladina protilátek u očkovaných lidí. „Je alarmující, že počty případů narůstají zejména v některých bohatých oblastech – jako je například Praha. V hlavním městě byla proočkovanost naprosto nejhorší v celé republice,“ říká místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová.

Výskyt spalniček se v Československu po druhé světové válce počítal až do počátku 70. let v řádu desítek tisíc nemocných (nejvíc v roce 1966, skoro 90 tisíc případů). Ještě v roce 1990 bylo zachyceno 2420 případů onemocnění spalničkami. Nemoci však díky očkování trvale ubývalo až do roku 2010.

3. Proč je důležitá vysoká proočkovanost?
Aby se nemoc nešířila, měla by být úroveň proočkovanosti alespoň 95 procent. Vysoký stupeň obecné imunity přeruší šíření viru spalniček mezi lidmi a riziko nákazy pro neočkované je nepatrné nebo zmizí úplně. „Nemuseli bychom tento problém vůbec řešit, kdybychom zde měli proočkovanou populaci malých dětí, přes které se začalo onemocnění v populaci šířit,“ uvedla Hana Cabrnochová.

4. Kdo je nejvíce ohrožen?
Náchylnými k onemocnění jsou předškolní děti, u nichž byla zjištěna proočkovanost pouhých 83 procent. Další vysoce ohroženou skupinou obyvatelstva jsou lidé narození v letech 1969 až 1978. Ti nemusejí být očkovaní vůbec nebo jen jednou dávkou. Dnes se proti spalničkám očkuje dvěma dávkami v rámci trojvakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Přestože podle statistik Státního zdravotního ústavu je nejvíce nemocných ve věku 35 až 45 let, podle lékařky Cabrnochové jsou v přepočtu na sto tisíc obyvatel často nemocné právě děti do jednoho roku, které ještě nemohou být očkované a pak také děti od 1 do 4 let. Ohroženou skupinou jsou také lidé ve věku 40 až 45 let a mladí dospělí, u nichž uběhlo dvacet, třicet let a více od očkování. Onemocnění nehrozí pouze lidem, kteří už spalničky prodělali v minulosti.

5. Jak to, že mohou spalničkami onemocnět i lidé, kteří absolvovali dvojitou vakcinaci?
Podle Cabrnochové není nic stoprocentní a imunitní odpověď, tedy hladina protilátek, v těle zkrátka nemusí být doživotní. „Nejenom, že může dojít k selhání vytvoření protilátek, ale člověk po mnoha letech už nemusí být dostatečně chráněn,“ vysvětlila.

6. Po jak dlouhé době dochází k vyvanutí imunity?
Po dvaceti letech imunitní odpověď v těle už nemusí být natolik dostačující. Riziko nemoci se tedy kromě malých dětí objevuje i u těch, kteří byli očkovaní jen jednou. Pokud člověk přijde do styku s nemocným, následným užitím vakcíny do 72 hodin od kontaktu se může uchránit.

7. Proč je v ČR nižší proočkovanost, když je očkování povinné?
Přestože je očkování povinné, hojně dochází k jeho výraznému odkládání. Do loňského roku vyhláška umožňovala začít děti očkovat od 15. měsíce, a mnoho rodičů tak hranici posunovalo až do věku tří let dítěte, kdy probíhá zápis do školky. Dnes je nejzazší termín pro očkování 18. měsíc věku dítěte. Jinak se rodič vystavuje pokutě deset tisíc korun.

8. Jaká je situace v krajích?
Výskyt spalniček hlásí všechny kraje. Nejvíce nemocných je hlášeno v Praze, kde je 126 případů. Druhý nejvyšší počet nakažených je v Moravskoslezském kraji, těsně za ním je kraj Pardubický.

9. Je situace v Evropě stejná jako v ČR?
Celá Evropa se v současné době potýká s nákazou spalniček. Mezi státy s nízkou mírou proočkovanosti patří Belgie, Bosna a Hercegovina, Francie, Gruzie, Itálie, Kazachstán, Rumunsko, Srbsko nebo Ukrajina, která se potýká s desetitisíci případy včetně několika smrtelných. Míru 95procentní proočkovanosti naopak splňuje pouze šest států Evropy: Chorvatsko, Island, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko.

10. Mohu si nechat zjistit, zda mám protilátky?
Kdo chce, může si nechat test na protilátky udělat. Vyjde na 400 až 700 korun. Pokud si ho ovšem vyžádá pacient, zdravotní pojišťovny ho neproplatí. Jiná situace by nastala, kdyby to nařídili hygienici či lékař.

„Pakliže dojde ke kontaktu s nakaženým člověkem, je dobré zjistit hladinu protilátek, proočkovanost a zajistit karanténní opatření,“ říká Hana Cabrnochová.