Čtvrtek 27. ledna 2022, svátek má Ingrid
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Prší, a přesto je sucho

Česko

  9:58
ČESKÉ BUDĚJOVICE - Houbaři si letos stěžují, že letošní houbařská sezona kvůli katastrofálnímu suchu patří k nejhorším v historii. Lesníci hovoří o dlouhodobém nedostatku vláhy, kterým trpí zejména smrky. Podle některých vědců a klimatologů však za letošním suchem v lesích není překvapivě nedostatek srážek. „Srážky se v posledních letech z hlediska celkového množství nijak výrazně nemění.
Přívalové deště půdu nedokáží zavlažit.

Přívalové deště půdu nedokáží zavlažit. foto: ČTK

Co se ale mění, je jejich rozložení během roku a také intenzita dešťů,“ říká Tomáš Vrška z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví. I když podle něj hydrometeorologové naměří za měsíc stejně srážek jako třeba před dvaceti lety, les je stále sušší. Například červenec byl podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu srážkově v dlouhodobém horizontu zcela „normální“, přesto to sucho v lesích nijak výrazně neovlivnilo.

„Srážky jsou intenzivnější, ale kratší a rychle odtečou, aniž by vláha zůstala v půdě,“ tvrdí Vrška. Spolu s dalšími odborníky tak potvrzuje například takzvanou krizi smrku, tedy dřeviny, která k životu potřebuje chladnější a vlhčí klima. Zatímco ale nárůst teplot, který smrkům nesvědčí, je v posledních 50 letech snadno doložitelný, se srážkami je to složitější. „Prší totiž daleko častěji formou přívalových nebo hodně intenzivních dešťů, které lesní půda nedokáže rychle zachytit. Mnohem výhodnější jsou pro les mírnější, ale déle trvající srážky,“ vysvětluje Vrška.

Jeho slova potvrzuje i pražský klimatolog Luboš Moravčík. „Některé studie předpokládají, že celkové množství ročních srážek dokonce vlivem oteplování stoupá. Teplejší vzduch totiž pojme více vlhkosti,“ říká Moravčík. Protože se ale podle něj skutečně mění intenzita a rozložení srážek v určitém časovém období, voda, místo aby zavlažila krajinu, z krajiny rychle mizí.

Vydatné a prudké srážky nemají z hlediska zavlažování potřebný účinek. Podle Víta Květoně, vedoucího oddělení všeobecné klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu, má na vysychání krajiny velký podíl činnost člověka. Jako příklad uvádí narovnávání koryt řek.
Autor:

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Situace se obrací. Dřív byl vstřícný západ, dnes vyrazte s obytňákem na východ

Premium Nemám rád kempy s jejich davovou atmosférou, hlukem a stísněným prostorem a hotely jsou pro mě nenávratně statické,...

Recept na dlouhověkost? Chirurg Pafko vysvětluje, čím si zkracujeme život

Premium Profesor Pavel Pafko o tom, proč si u televize neotevře lahváč, o malém štěstí pro každý den a taky o poučném úrazu na...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat