Oáza u Prahy. V Průhonickém parku otevřeli pro veřejnost i historické stavby

„Větře, větříčku,“ prozpěvovala si u zdejší kašny princezna Adélka ve snímku S čerty nejsou žerty.

Přírodní oáza u Prahy, která ohromí mimo jiné sbírkou domácích a cizokrajných dřevin, letos slaví 140. výročí od jejího založení a 15 let od zapsání na Seznam světového dědictví UNESCO. V posledních letech park prošel výraznou proměnou. Nejkrásnější bývá na jaře. S koncem května tu vykvétají tisíce pestrobarevných květin v čele s rododendrony.

„Díky projektu na obnovu areálu bylo opraveno 17 kilometrů cest a stovky metrů obvodových zdí, byly oživeny kompozičně důležité vyhlídky a zahradníci vysadili stovky stromů a statisíce jarních cibulovin, jako šafránů, tulipánů, narcisů nebo hyacintů,“ vypočítává PR manažerka Průhonického parku Miroslava Dvořáková.

Nové expozice

Poprvé v historii se navíc pro veřejnost otevřely menší historické stavby, jakými jsou Rybárna, romantická roubenka Česká chaloupka nebo strážní domek Wachhaus, které prošly rekonstrukcí a vznikly v nich nové expozice.

„Návštěvníci se tak mohou seznámit s krajinářskými principy, které zakladatel parku hrabě Silva-Tarouca použil. Rodiny s dětmi pak jistě ocení expozici o pohádkách zde natočených. Pohyb po parku návštěvníkům usnadňuje nová interaktivní mapa, která slouží i jako audioprůvodce,“ dodává Dvořáková.

Milník 140 let od založení si v Průhonickém parku připomínají řadou akcí. Kromě sobotních oslav (viz box) se zde bude konat například Víkend otevřených zahrad, Festival vína nebo Japonský den.

„Park by tu nebyl bez osobnosti hraběte Arnošta Emanuela Silva-Taroucy, který právě před 140 lety přišel na průhonické panství a začal zdejší krajinu měnit v živoucí umělecké dílo. Letos proto chceme veřejnosti připomenout tuto významnou osobnost, příběh parku i jeho mimořádný význam,“ říká Jiří Šmída, vedoucí Správy Průhonického parku Botanického ústavu AV ČR, který oázu fauny spravuje.

Právník s rýčem a motyčkou

Předkové šlechtice Silvy-Taroucy přišli do Čech jako vyslanci portugalského krále na dvůr Marie Terezie. Koupili zámeček Čechy pod Kosířem, kde se hrabě Arnošt v roce 1860 narodil. Vystudoval práva, ale od mládí tíhl k botanice a dendrologii. V těchto oborech dosáhl výrazných úspěchů a jejich těžištěm se stal právě průhonický areál, který dostala věnem jeho choť Marie Antonie z rodu Nostitz-Rieneck.

„Arnoštovi učarovaly Průhonice na první pohled. V té době to však ještě bylo zanedbané panství, stály zde hospodářské budovy a jen malý anglický park. Rozhodl se proto pustit do práce a vše přestavět,“ objasňuje Pavla Lešovská, průvodkyně Prague City Tourism.

Zapálený hrabě využil členitého údolí Botiče a jeho přítoků a zámecký areál osázel domácími dřevinami v kombinaci s dovezenými cizokrajnými stromy. Jako základ kompozice zvolil mistrně volené průhledy, které návštěvníky mnohdy překvapí v místech, kde je nečekají. Porosty dřevin a keřů pak umě střídal s lučními plochami, rybníky, potoky i jejich slepými rameny.

Dovedně přitom využil vosti dřevin v různých ročních obdobích. To vše se až do současnosti pojí v jeden velký, propracovaný, rozmanitý a bohatý harmonický celek s významnou sbírkou rostlin, která má kromě vysoké estetické hodnoty i vědeckou.

První ze zmíněných přívlastků ostatně oceňují čeští režiséři, kteří si park pravidelně vybírají jako vděčnou kulisu pohádek. „Zahrál si“ třeba ve snímcích S čerty nejsou žerty, Třetí princ, Ať žijí duchové!, Popelka, Princezna se zlatou hvězdou nebo Tři veteráni.