Vládní nařízení staré tři roky určilo, že jednorázovou sumu ve výši 100 tisíc mohou dostat pouze studenti vyhození mezi lety 1948 až 1956.
Psal se rok 1975. Tehdejšího studenta pražských právech Lubomíra Müllera vyhodili ze školy a hned na to zavřeli do vězení.
Nejmasověji byli studenti vyhazováni v roce 1949V roce 2009 vláda Mirka Topolánka rozhodla o tom, že vysokoškoláky vyhozené z politických důvodů odškodní. Původní návrh odškodnit všechny vyloučené až do roku 1989 ale neprošel. Vláda termín zkrátila - na peníze měli nárok jen ti, co museli nuceně odejít ze škol do roku 1956. Největší čistky sice byly v prvních letech komunistické nadvlády, nejmasovější pak hned zkraje v roce 1949, nevhodní studenti ovšem museli ze studií nuceně odcházet po celou dobu vlády komunistů. |
"Protože jsem byl a dosud jsem Svědek Jehovův, byl jsem sledován policií a 1. října 1975 jsem byl zatčen a vzat do vyšetřovací vazby. Dostal jsem šest měsíců nepodmíněně za maření dozoru na církvemi a náboženskými společnostmi a byl jsem odsouzen a následně vyloučen z právnické fakulty," vypráví Müller.
Formálně byl ze školy vyloučen v roce 1977. Po revoluci dostudoval a nyní se živí jako advokát.
Nemůže být vyloučen z nároku na odškodnění, konstatoval soud
I přesto, že Lubomír Müller do stanoveného období nespadal, žádost o jednorázové odškodnění na ministerstvo školství poslal. Peníze mu v roce 2010 odmítli dát s odůvodněním, že byl vyhozen až v roce 1977 a na něj se tudíž vládní nařízení nevztahuje. Lubomír Müller to ale nevzdal.
"Podal jsem na ministerstvo odvolání, to bylo zamítnuto, proto jsem podal žalobu a ta ležela dva roky na Městském soudu v Praze," řekl LN Müller.
Soud před několika dny rozhodl - Müller na peníze nárok má. V odůvodnění rozsudku s datem 26. dubna 2012 soud uvedl, že student „nemůže být vyloučen z nároku na odškodnění podle nařízení vlády č. 122/2009 Sb. pouze na základě samotné skutečnosti, že k jeho vyloučení ze studia na vysoké škole došlo v roce 1977“.
Podle soudu vznikla "bezdůvodná nerovnost v zacházení s osobami perzekuovanými předchozím režimem a soud se z těchto důvodů rozhodl pominout časovou hranici do 31. 12. 1956".
Náměstek pro legislativu Jiří Nantl:"O rozsudku slyším prvně. Ministerstvo bude muset velmi důkladně zanalyzovat právní názor soudu a podle toho se rozhodne o dalším postupu." |
Ministerstvo školství musí kvůli rozsudku Müllerův případ znovu projednat. Může se ale zároveň i odvolat - podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. "O rozsudku slyším prvně. Ministerstvo bude muset velmi důkladně zanalyzovat právní názor soudu a podle toho se rozhodne o dalším postupu," řekl LN náměstek pro legislativu Jiří Nantl.
"Byl bych ale velmi opatrný v tom, zda se rozsudek bude vztahovat i na další případy," dodal. Připomněl, že resort se při tom, komu uzná nárok na odškodné, musel řídit vládním nařízením. "Jsou to peníze ze státního rozpočtu a my jsme byli vázáni tím, na jaké účely byly schválené."
"Jedná se o precedens. Stejně tak mají nyní nárok na odškodné i všichni ostatní, které ministerstvo školství odmítlo. A podle mě by měli šanci i ti, kteří žádost nepodali," míní Müller.
Studentů se zastal i ombudsmanMožnost podat žádost o škodnění skončila 31. prosince 2011. Resort obdržel celkem 1325 žádostí, kladně vyřídil 976, zbytek zamítl. Některým chyběly potřebné důkazy, že byli skutečně ze školy vyloučeni. Na ministerstvo se ale obrátili i ti, kteří byli vyloučeni později, či co byli vyhození ze střední školy nebo studovali na Slovensku. Na stranu těch, kteří byli vyhození po roce 1956 se rozhodl postavit i ombudsman Pavel Varvařovský. S tehdejším ministrem školství Josefem Dobešem (VV) se loni shodli na tom, že by peníze měli dostat všichni vysokoškoláci.´ "Ač zákon o protiprávnosti komunistického režimu vymezuje dobu od roku 1948 do roku 1989, tak v otázce odškodnění vláda v roce 2009 z důvodu dnes už těžko vystopovatelných stanovila jako mez rok 1956," řekl už dříve LN Pavel Varvařovský. Stejně - tedy zákonem o protiprávnosti komunistického režimu - argumentoval u soudu i Lubomír Müller. Záměr exministra Dobeše ale ztroskotala na konci loňského roku na tom, že ministerstvo financí zamítlo, aby resort použil na odškodnění tzv. nespotřebované výdaje, tedy peníze, které resort ušetřil v minulém roce na svém provozu. |
