Oproti loňskému roku se zvýšil podíl těch, kteří by morálku politiků hodnotili přísněji, o šest procentních bodů na hodnotu 56 procent. Podíl respondentů přesvědčených o tom, že morálka politiků má být hodnocena stejně jako u ostatních, naopak za poslední rok o sedm procentních bodů poklesl.
Nadpoloviční většina (52 procent) účastníků průzkumu uvedla, že při posuzování morálky politiků je třeba zohledňovat jen oblast politiky. Necelá polovina (46 procent) respondentů uvedla, že je třeba vzít v úvahu i jejich soukromý život.
V porovnání s minulými výzkumy CVVM na toto téma nastal významný obrat loni. Tehdy poprvé za celou dobu sledování převážil u české veřejnosti názor, že hodnocení morálky politika má zahrnovat jen výkon jeho funkce.
Ve všech předchozích letech převažoval názor opačný, tedy že hodnocení má zahrnovat i soukromý život, případně byly tábory zastánců těchto názorů srovnatelné. „Aktuální výzkum pak tento loňský obrat potvrdil a je s ním statisticky srovnatelný,“ dodali analytici CVVM.
Přibližně devět lidí z deseti oslovených souhlasilo s tím, že v problémech, sporech a aférách je někdy těžké se vyznat a také s názorem, že řada závažných problémů se zatajuje. Na rozhodování politiků mají podle dotázaných z nabízených faktorů největší vliv úplatky a korupce a zájmové skupiny a lobby. Ke spíše účinnějším faktorům pak lidé řadili ještě osobní vztahy, média, voliče příslušné strany politika a sociální sítě.
Průzkum CVVM se uskutečnil od června do srpna na vzorku 922 respondentů.
