Asi čtyři z pěti Čechů, 83 procent, vnímají Romy jako nepřizpůsobivou skupinu. Zhruba 90 procent z nich přitom podle průzkumu uvedlo, že s nimi má osobní zkušenost. "Není to tak, že by lidé, kteří mají negativní postoj, vycházeli z nějakých předsudků. Čím větší má člověk zkušenost s Romy, tím častěji o nich hovoří jako o nepřizpůsobivé skupině populace," řekl vedoucí výzkumného týmu STEM František Bartoš.
Podle devíti z deseti obyvatel Česka je pro Romy nevýstižnější tvrzení, že jsou zdrojem kriminality, téměř stejný počet respondentů uvedl, že ničí a znečišťují okolí. Statistiky, které by říkaly, jaký je podíl Romů na kriminalitě, neexistují. Podle ministra vnitra Radka Johna (VV) je ovšem "mnohem nižší, než je předsudek této společnosti". "Jsou mnohem menším zdrojem kriminality, než si dneska společnost myslí. Vykoledovali jsme si to tím, že o tom otevřeně nemluvíme," uvedl ministr.
Nespokojenci volí ultrapraviciZ průzkumu též vyplývá, že zhruba šest procent Čechů souhlasí s většinou idejí ultrapravice a bylo by ochotno krajně pravicové subjekty aktivně podpořit, například účastí na akcích. Další dvě procenta lidí by sice k aktivní podpoře nepřikročila, ultrapravicové straně by však byla ochotna alespoň odevzdat svůj hlas ve volbách. Tito respondenti jsou podle závěrů průzkumu také silně nespokojení se svou profesí, rodinným životem, materiálním zajištěním a s fungováním společnosti. Častěji se prý u nich objevuje pocit, že ve společnosti nemohou uplatnit své schopnosti, nespokojenost s okolím a pocit neporozumění ze strany ostatních. |
Agentura na základě výsledků výzkumu doporučila, aby se oddělovaly projevy anticikánismu, které sdílí velká část obyvatelstva, od projevů xenofobie, rasismu a neonacismu, které jsou vlastní jen malé části populace. "Romská otázka představuje jádro problému...Nelze podceňovat projevy nesnášenlivosti ze strany většinového obyvatelstva, ani projevy nepřizpůsobivosti a zneužívání systému ze strany menšiny," prohlásil Bartoš.
Kolem 80 procent dotázaných si myslí, že Romové jsou hluční a násilní. Asi polovina měla za to, že jsou zdrojem nemocí. O diskriminaci Romů je naopak přesvědčena jen pětina populace.
"Z analýzy dat vyplývá, že anticikánské postoje české veřejnosti jsou především sociálně zakotvené a souvisejí s tím, že česká veřejnost si Romy spojuje s nepřizpůsobivostí, kriminalitou a zneužíváním dávek," uvedl Bartoš. Anticikánské postoje obyvatel Česka podle něho příliš nesouvisí s rasismem, ale naopak s nacionalismem a nevraživostí k cizincům. "Z tohoto výzkumu mimo jiné vyplývá, že Češi vnímají Romy víc jako cizince než jako vlastní spoluobčany," řekl.
Proti Romům
Ředitel STEM Jan Hartl uvedl, že podle údajů agentury zastává velmi negativní vztah k Romům dlouhodobě asi 85 procent lidí. "To je pro sociologa drastické číslo. Skoro nemožné číslo. To znamená v podstatě všichni," podotkl.
Na otázku, proč se nedaří účinně čelit problémovému chování některých Romů, asi třetina respondentů jako důvod označila "sociální systém státu, který takové chování podporuje. Zhruba pětina lidí se domnívá, že problémovým skupinám nehrozí žádný vážnější trest, skoro stejné množství dotázaných uvedlo strach z pomsty a odvety nebo strach policie a úředníků.
K oslabování extremistických projevů by podle STEM měla pomoci efektivní komunikace s veřejností nebo jednoznačný a odhodlaný postup státu proti extremistům. Zároveň je podle agentury ale také třeba náročné sociální práce v romských komunitách nebo důsledné a rovné uplatňování práva pro všechny skupiny. "Je třeba lépe pracovat v romských komunitách a důsledněji v nich uplatňovat právo, padni komu padni. To je velmi důležitý vzkaz této studie," řekl John.
"My se budeme zaměřovat na to, aby policisté důsledně vymáhali právo. Aby nevznikal dojem, že policie snad nějakým skupinám straní, nebo že se obává v nějakých lokalitách zasahovat," doplnil jej šéf odboru bezpečnostní politiky ministerstva Martin Linhart. "Chceme důsledně tlačit zejména na Agenturu pro sociální začleňování, aby pracovala ve vyloučených lokalitách, aby pracovala zejména s romskou menšinou," dodal. John zároveň upozornil na to, že na řešení celého problému by se měla aktivně podílet i romská komunita. Následovat by měla i celospolečenská diskuse. "Je třeba otevřít toto tabu," míní John.
Průzkumu, který se uskutečnil od 17. září do 15. října, se zúčastnilo 2056 lidí.
