Školník představu, že by se ze Starostů stával lídr opozice, odmítá. Podle něj jsou opoziční strany dlouhodobě spíše vyrovnané a působí zaměnitelně – a to jak v počtech poslanců, tak v rétorice. „Chybí tam jeden silný hlas. Politika je dnes hodně personalizovaná. Zatímco na jedné straně stojí výrazná postava Andreje Babiše, opozice nikoho takového nemá,“ vysvětluje.
Podle březnového průzkumu agentury STEM by volby do Poslanecké sněmovny jasně ovládlo hnutí ANO se ziskem 34,2 procenta, čímž si udržuje výrazný náskok před ostatními. Na druhém místě se umístilo opoziční hnutí STAN s 13,3 procenty, které opět předstihlo ODS s přibližně dvanácti procenty. Do Sněmovny by se dostali také Piráti a SPD, zatímco Motoristé zůstávají těsně pod pětiprocentní hranicí. Mimo dolní komoru parlamentu by skončily i TOP 09 a KDU-ČSL. |
Na to, že by STAN ve volbách přeskočil ODS a skončil by v nich na druhém místě, už poukázal únorový model agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Podle něj by STAN měl 15,5 procenta hlasů a ODS 14,5 procenta.
Výsledky průzkumů podle Školníka žádný zásadní posun neukazují. Hnutí ANO si drží výrazný náskok kolem 30 procent, zatímco STAN a ODS se pohybují nad deseti procenty. „To, že se jednou prohodí, je v podstatě marginální. Abychom mohli mluvit o skutečném lídrovi opozice, musely by ty rozdíly být výrazně větší,“ dodává.
Podle politologa Lukáše Valeše ze Západočeské univerzity v Plzni však opakované předstihnutí ODS není náhoda, ale signál problémů občanských demokratů. „Pokusy ODS o restart se zjevně nepodařily,“ říká. Starostové podle něj mohou působit věrohodněji, mimo jiné díky stabilnímu vedení a méně vyhraněné ideologii. Na rozdíl od Školníka navíc připouští, že určitý náznak „lídrovství“ se může rýsovat u předsedy STAN Víta Rakušana. „Při té bídě na pravici je to možná jeden z mála, kdo nějaké ‚lídrovství‘ vykazuje,“ dodává. Do karet mu také prý hraje to, že vláda opakovaně blokuje jeho zvolení místopředsedou Poslanecké sněmovny.
Politolog Michal Pink z Masarykovy univerzity v Brně upozorňuje, že opozice doplácí především na roztříštěnost a absenci jasného směru. „Každý si hraje na svém písečku,“ říká s tím, že se ale jednotlivé strany nedokážou výrazně programově odlišit ani nabídnout srozumitelnou alternativu vůči vládě. Smysl by tak viděl ve větší spolupráci. „Ty strany vlastně ani jinou možnost nemají,“ podotýká.
Názor Valeše, že by Rakušan mohl stát v čele opozice, však nesdílí. „Starostové těží především z nerozhodnutých voličů. Ti, kteří chtějí jít dneska k volbám a nechtějí volit Andreje Babiše, tak jdou a volí STAN. Ne proto, že by chtěli volit STAN a podporovat Víta Rakušana, ale proto, že neví koho,“ vysvětluje Pink.
Spasí hejtman Grolich KDU-ČSL?
ODS se po prohraných parlamentních volbách snaží o restart i modernizaci strany. Jedním z faktorů, proč jim to zatím podle Školníka nevychází, je i role bývalého premiéra Petra Fialy, který veřejně komentuje kroky současného vedení ODS. „To je to nejhorší, co se může stát. Místo aby dal prostor novému vedení, tak ho spíš zastíní,“ říká.
Samotná ODS podle něj navíc řeší i vnitřní napětí, které symbolizuje odchod části členů k projektu Martina Kuby. Ten by podle Školníka svým hnutím Naše Česko mohl oslovit nejen bývalé voliče občanských demokratů, ale i širší střed. „Zatím se to ale v průzkumech výrazně neprojevuje,“ tvrdí.
Po rozpadu koalice Spolu se TOP 09 a KDU-ČSL dlouhodobě pohybují hluboko pod hranicí procent. Obě strany se podle Školníka opírají spíše o regionálně omezenou podporu. Naději na změnu by ale mohl přinést například možný nástup jihomoravského hejtmana Jana Grolicha do čela KDU-ČSL, ani ten ale nemá situaci jednoduchou. „Je to výrazná tvář, ale musí otočit velký stranický parník. A navíc by nebyl přímo ve Sněmovně, che kandidovat do Senátu, což je pro lídra strany velká nevýhoda,“ upozorňuje.
Podle Valeše zásadní problém KDU-ČSL spočívá v tom, že strana přestala oslovovat své tradiční voliče. „Její voliči jsou zejména důchodci a rodiny s dětmi, a to jsou všechno příjemci sociálních dávek. Ale KDU-ČSL ve vládě dělali pravicovou politiku proti svým voličům,“ říká. Vedle programového posunu zmiňuje také ztrátu hodnotového ukotvení. „Vytratil se jakýkoliv křesťanský nebo konzervativní program,“ konstatuje.
„SPD se dařilo spíše v opozici“
SPD si drží volební zisk kolem 7,1 procenta, před podzimními volbami však odhady přesahovaly i 10 procent. Podle Pinka se hnutí v čele s Tomiem Okamurou nachází „na začátku konce“. Stejně tak vidí i budoucnost Motoristů. „Najednou přijdete o ty ostré zuby, které ukazujete před volbami. Oni svůj volební program ve vládě nikdy nemůžou prosazovat. Nemají na to,“ podotýká.
Politologové se shodují, že by SPD byla ve výhodnější pozici, kdyby zůstala v opozici, kde může jasně profilovat svůj program a zachovat vlastní identitu. SPD by také podle Školníka potřebovala „vygenerovat více výrazných tváří“, aby byla schopna oslovit nové voliče. „Postava Tomia Okamury může působit opotřebeně,“ upozorňuje. Okamura je v čele hnutí od jeho založení v roce 2015.
