Téměř polovina respondentů (47 %) vládní návrh mediálního zákona považuje za ohrožení nezávislosti médií veřejné služby, opak si myslí 34 %.
Téměř polovina dotázaných také chápe důvody pro jeho kritiku, zatímco jim nerozumí pouze 30 % respondentů. Pocit ohrožení roste se vzděláním, mezi vysokoškoláky jej vnímá 65 %. Silněji je přítomný mezi obyvateli velkých měst (nad 100 tisíc obyvatel). Příliš se neliší napříč věkovými skupinami.
Záměr vládní koalice na změnu financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) budí u veřejnosti negativní asociace – nejčastěji si lidé převedení pod státní rozpočet spojují s pojmy: ovládnutí, zestátnění a závislost, naopak výrazně méně častěji s pocity úspory či spravedlnosti.
V kontextu uvažovaných změn financování ČRo a ČT, považuje větší část občanů stávkové aktivity zaměstnanců obou médií za legitimní. Případnou stávku považuje za oprávněnou 45 % lidí, i kdyby vedla k omezení vysílání obou médií. Proti se vyslovilo 33 % dotázaných, ostatní nejsou schopni tuto aktivitu posoudit. Právo na stávku podporují nejvíce lidé s vysokoškolským vzděláním (54 % z nich) a mladí dospělí do 30 let.
Pro asi dvě třetiny účastníků průzkumu jsou pak média veřejné služby klíčovým zdrojem informací v krizových situacích (64 %). Obdobná je míra souhlasu s tvrzením, že naše společnost potřebuje média veřejné služby, která nemá pod kontrolou vláda ani soukromý vlastník.
Většinový je i názor, že jsou veřejnoprávní média nenahraditelnou alternativou komerčních médií (54 %), a že zpravodajství obou médií dostatečně reprezentuje různorodost názorů lidí (53 %). Souhlas s těmito výroky o nezastupitelné roli veřejnoprávních médií roste se vzděláním. Společně jej sdílejí lidé napříč věkem i obyvatelé venkova, menších a větších měst.
„Velice si vážím podpory veřejnosti a těší mě, že i lidé vnímají spojitost mezi změnou financování a možným ohrožením nezávislosti veřejnoprávních médií,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Dodal, že ve všech zemích, kde taková změna nastala byla média veřejné služby navíc vystavena i zmrazení rozpočtu, nebo jeho snížení, což je také v přímém rozporu s požadavkem na stabilní, předvídatelné a udržitelné financování.
„Vnímám velmi pozitivně fakt a děkuji za něj, že veřejnosti není další fungování České televize lhostejné, že chápe veřejnoprávní roli obou médií, jejich potřebnost, nezastupitelnost ve společnosti a také jejich nezávislé fungování,“ doplnil generální ředitel ČT Hynek Chudárek.
Aby Česká televize mohla podle něho i nadále své poslání naplňovat, je nutné zajistit pro ni stabilní, předvídatelné a udržitelné financování. „To je pro mě a kolegy z managementu televize nyní absolutní prioritou,“ připojil Chudárek.
Výzkum pro ČRo a ČT provedla agentura ResSOLUTION v květnu 2026. Oslovila celkem 2 041 dospělých respondentů.
