Charakteristika budoucího prezidenta stále zůstává pestrá. Podle průzkumu Češi očekávají, že bude mít zkušenost s praktickou politikou, zároveň ale bude do kandidatury vstupovat jako nestraník nezávislý na lobbistech a politických stranách.
Voliči by také preferovali, kdyby měl budoucí prezident profesně zkušenosti s diplomacií nebo ekonomií. Oproti průzkumu z května 2025 se Češi pozitivněji staví k tomu, že by prezidentem byl pedagog, voják nebo armádní činitel.
Preference se liší i podle věku voličů. „Zatímco mladí by si nadprůměrně často přáli pedagoga, vojáka či občanského aktivistu, starší lidé více diplomata, ekonoma nebo manažera,“ doplňuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.
Podle výzkumu je stále také poptávka po mladším muži, ale ani ženu voliči nevylučují. Ba naopak, ženský element v politice je mezi lidmi od roku 2019 spíše více žádaný. To může znamenat, že žena, která bude splňovat preferované vlastnosti voličů, má také značné šance na úspěch.
Šanci by měl Pavel, Babiš i Eben
Na otázku, kdo by mohlo být zvolen v dalších prezidentských volbách v roce 2028, odpovědělo 32 procent potenciálních voličů konkrétním jménem.
Spektrum jmen, která se objevovala, bylo podle průzkumu poměrně široké. Mezi nejčastěji skloňovanými jmény dominoval současný prezident Petr Pavel, s výrazným odstupem pak pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš či místopředseda ANO Karel Havlíček.
Při předložení seznamu 40 veřejně známých osobností by Pavla volilo nebo možná volilo 58 procent lidí, 45 procent vybralo herce a moderátora Marka Ebena, který ale svou kandidaturu dlouhodobě vylučuje, a 40 procent Babiše. Eben se již v předchozím prezidentském trackingu (2019 až 2023) umísťoval kontinuálně na předních pozicích.
Lidé tvrdí, že pravomoci prezidenta znají
V průzkumu uvedlo 73 procent voličů, že zná alespoň některé z prezidentských pravomocí a jen přibližně každý osmý neví, jakými pravomocemi český prezident disponuje.
„Vyšší znalost pravomocí častěji deklarují muži, lidé do 45 let, respondenti s vysokoškolským vzděláním, voliči Pirátů a lidé, kteří si myslí, že prezidentský úřad je důležitý, ale pravomoci by ponechali ve stejných mantinelech,“ doplňuje Burianec.
Přibližně tři čtvrtiny lidí vnímají prezidentský úřad jako důležitý, funkci hlavy státu by ale neposilovali. Za posílení role prezidenta se postavilo 39 procent dotázaných. Pětina respondentů uvedla, že vnímá prezidentský úřad jako nepodstatný.
„Lidé si po parlamentních volbách uvědomují důležitost prezidentského úřadu a úlohy prezidenta ve vyjednávání o nové vládě. Voliči nové vládní koalice například většinově souhlasí, že prezident by měl pověřit vítěze voleb vyjednáváním o nové vládě bezodkladně, kdežto voliči budoucí opozice jsou v tomto daleko zdrženlivější,“ interpretuje výsledky Burianec.
