Tajné službě BIS věří skoro polovina Čechů. To je podle průzkumu nejvíc za posledních 25 let |
Lidé v průzkumu odpovídali v jedné z otázek na to, kterému světovému státníkovi důvěřují nejvíce. Vyjádřit se měli k pěti lídrům - kromě Trumpa, Siho, Putina a Merkelové hodnotili ještě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
  |
Pew Research Center provedl svůj průzkum ve spolupráci s Gallupovým ústavem v období mezi květnem a říjnem 2019, odpovídalo v něm téměř 37 000 lidí ve 33 zemích. Celkové výsledky ukázaly, že nejméně respondenti věří čínskému prezidentovi (28 procent), jen o jeden procentní bod více příznivců nasbíral Trump. Důvěru v Putinův úsudek vyjádřilo 33 procent lidí, o něco lépe na tom byli Macron (41 procent) a Merkelová (46 procent).
Putin zavítal poprvé od začátku syrské války do Damašku. S Asadem navštívili pravoslavný chrám i mešitu |
Výsledky byly ale radikálně odlišné v jednotlivých zemích: zatímco v západní Evropě ztrácel Trump a Putin, v zemích Visegrádu zase měla nižší popularitu Merkelová a v Japonsku Si Ťin-pching. Nejméně českých respondentů (17 procent) důvěřuje čínskému prezidentovi, pro Merkelovou se vyslovilo 25 procent dotázaných, pro Trumpa 28 procent, pro Macrona 30 procent a pro Putina 33 procent. Podobné výsledky měly i další země visegrádské čtyřky, přičemž na Slovensku má důvěru v Putina 49 procent oslovených, ale v Polsku jen 15 procent.
Německá kancléřka Merkelová má nejvíce příznivců ve Švédsku (86 procent) a Nizozemsku (82 procent), Macrona nejvíce uznávají v Německu (73 procent) a Nizozemsku (70 procent). Nejméně populární je Merkelová naopak v Řecku (22 procent) a Macron v Turecku (14 procent). Trump má nejvíce příznivců na Filipínách (77 procent) a nejméně v Mexiku (osm procent). Nejvstřícnější názory na čínského prezidenta panují v Nigérii (61 procent), nejméně vstřícné v Maďarsku a Japonsku (14 procent). Putinovi nejvíce věří v Rusku (73 procent), nejméně na Ukrajině (11 procent).
Obama chce válku s Íránem, aby dosáhl znovuzvolení, řekl Trump v roce 2011. Teď sám vyhrožuje |
Trump je v zahraničí neoblíbený
Podle Pew Research Center Trumpa nejkritičtěji hodnotí obyvatelé západoevropských zemí. V Německu mu důvěru vyjádřilo 13 procent dotázaných, ve Švédsku 18 procent a ve Francii 20 procent. Rekordně nízkou důvěru má americký prezident v Turecku, kde se o něm kladně vyjádřilo jen 11 procent lidí, a v Mexiku, kde jej pozitivně vnímá osm procent oslovených. Naopak nejvíce podpory nasbíral Trump na Filipínách, kde mu důvěřuje 77 procent lidí, podporu 71 procent dotázaných má v Izraeli. Pozitivní náhled na amerického nejvyššího představitele převažuje také v Keni (65 procent), Nigérii (58 procent), Indii (56 procent) a Polsku (51 procent).
Nízká podpora Trumpa vyniká zejména ve srovnání s hodnocením předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy, který měl po celou dobu svého mandátu téměř ve všech sledovaných zemích nadpoloviční podporu. V Česku mu v roce 2013 vyjádřily důvěru tři čtvrtiny dotázaných, v Německu ho ve stejném roce vidělo pozitivně 88 procent lidí.
Merkelová bude kancléřkou déle než Adenauer, déle vládl už jen Kohl |
Co se týče některých konkrétních Trumpových kroků, tam nejvíce lidí kritizuje jeho zvyšování cel (68 procent), odstoupení od pařížské klimatické dohody (66 procent) a stavbu zdi na hranici s Mexikem (60 procent). Naopak přímé rozhovory se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem hodnotí jako přínos 41 procent lidí, zatímco 36 procent lidí s nimi nesouhlasí. Čeští respondenti se od průměru lišili zejména v otázce názoru na Trumpovu protiimigrační politiku: tu celkově neschvaluje 66 procent oslovených lidí, v ČR to bylo ale jen 32 procent. Naproti tomu 46 procent českých respondentů Trumpova opatření proti migraci chválí. Podobný názor mají i Maďaři, Poláci, Slováci a Italové. Za odstoupení od íránské jaderné dohody Trumpa celkově kritizovalo 62 procent oslovených, v Izraeli ale naopak 66 procent lidí uvedlo, že toto rozhodnutí schvaluje.
Současný americký prezident však navzdory své vysoké nepopularitě v zahraničí v posledních letech přece jen získal více příznivců. Například ve Francii mu v roce 2017 důvěřovalo 14 procent lidí, loni už to byla pětina, v Japonsku jeho podpora stoupla ve stejném období z 24 na 36 procent, v Itálii z 25 na 32 procent. V Rusku ale naopak klesla z 53 procent na 20. Za Českou republiku nejsou v šetření srovnatelná data k dispozici.
Stane se Trump opět prezidentem? Může si dovolit ztrátu dvou států, pomáhá mu i ekonomická situace |
Vstřícněji podle průzkumu na Trumpovu politiku nahlížejí voliči pravicových populistických stran. Například příznivci britské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) důvěřují Trumpovi z 63 procent, zatímco mezi jejími nevoliči amerického prezidenta dobře hodnotí jen pětina respondentů. V Česku Trumpa dobře hodnotí 41 procent voličů strany SPD Tomia Okamury, ale jen 21 procent jejích nevoličů.
Průzkum Pew Research Center se ale kromě osoby Donalda Trumpa ptal i obecněji na hodnocení obrazu Spojených států. Tady 54 procent dotázaných uvedlo, že jejich názor na USA je příznivý, 38 procent lidí tvrdilo opak. Nejvíce vstřícně hodnotících bylo v Izraeli (83 procent), na Filipínách (80 procent), v Polsku (79 procent) a v Jižní Koreji (77 procent). Nejméně v Turecku (20 procent), Rusku (29 procent) a Tunisku (33 procent). V Česku nahlíží na USA pozitivně přesně polovina respondentů.
Závěry průzkumu Pew Research Center víceméně potvrzují i zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a společnosti STEM/MARK z loňského roku. CVVM došla v listopadu ke zjištění, že Trumpovi spíše důvěřuje 23 procent Čechů, přičemž jejich počet v posledním roce a půl lehce stoupá. Podle průzkumu společnosti STEM/MARK z loňského června má příznivý názor na Trumpa 25 procent dotazovaných obyvatel ČR, toto šetření nicméně poukazuje na mírný pokles důvěry oproti předloňskému roku.
