Vyplývá to z aktuálního průzkumu evropské společnosti pro výzkum veřejného mínění Eurobarometr, který porovnával míru důvěry v různé instituce v případě nejrůznějších přírodních a jiných katastrof. Zatímco v Dánsku, které v tomto směru vede evropský žebříček, důvěřuje schopnostem vlády dokonale informovat obyvatele o nenadálé pohromě až 57 % obyvatel, v České republice je to jen 28 %.
Česko tak patří mezi země, kde lidé vůbec nejméně věří vládě, že by jim dokázala poskytnout v případě katastrofy rychlé a zejména pravdivé informace.
Mnohem větší důvěře než vláda se v Česku těší novináři (36 %).
V čem jsou ale Češi v EU naprosto výjimeční, je míra jejich důvěry ve známé, kamarády a rodinu. Ty považuje za nejspolehlivější informační zdroj v unii v průměru 12 % dotázaných. V Česku jim věří čtvrtina obyvatel, což zemi řadí po Rakousku (27 %) na druhé místo.
„Já osobně nejsem výsledky toho evropského průzkumu vůbec překvapen,“ říká politolog Jan Bureš. Fakt, že Fischerově vládě dnes věří rekordní množství obyvatel, podle něj souvisí s deklarovanou apolitičností této vlády. „Lidé už mají dost politiků, jejich hádek a zákulisních dohod,“ uvedl Bureš. Proto podle něj Fischerova vláda jako kabinet „nepolitický“ předčí v míře důvěry všechny předchozí politické kabinety. Pokud se ale někdo zeptá, zda by v případě katastrofy ministři dokázali na sto procent plnit svou státnickou úlohu, Češi už jsou v odpovědi na tuto otázku mnohem opatrnější. „Souvisí to s obecnou nedůvěrou Čechů ve státní instituce, včetně vlády,“ tvrdí Bureš. Řada korupčních afér a politických skandálů totiž podle něj končí tak, že zodpovědní úředníci a politici jsou jen přesunuti na jiné, stejně dobře placené místo, a aféry tak vyznívají do ztracena.
„Hlavně u nás najdeme velmi málo příkladů, snad dokonce žádný, kdy jedna státní instituce třeba v rámci svého auditu či kontroly odhalila nepravosti sama u sebe či v jiné instituci a dokázala celou věc prošetřit a potrestat viníky,“ tvrdí Bureš. Z toto podle něj také vyplývá odpověď na otázku, proč Češi v případě nějaké katastrofy spíše věří informacím od novinářů než od vlády. Novináři jsou totiž údajně jediní, kdo občas nějakou politickou či úřednickou aféru odhalí a zveřejní. „U státních institucí jsou ale lidé možná oprávněně přesvědčeni, že se tam informace zatajují a zodpovědní činitelé mlží nebo lžou,“ říká Bureš. Z těchto důvodů tak může u Čechů vznikat obava, že kdyby zemi zasáhla nějaká nenadálá katastrofa, budou se k nim státní instituce chovat obdobně.
Z průzkumu Eurobarometr vyplývá, že nejvíce věří ve schopnost vlády pravdivě informovat o následcích a řešení katastrofy Dánové (57 %), následovaní Rakušany (55 %) a Španěly (52 %). Česko zůstává s osmadvacetiprocentní důvěrou ve vládu na sedmém místě od konce žebříčku. Vůbec nejméně důvěřují v případě nenadálé pohromy vládě Litevci a Lotyši (13 a 10 %). V průměru Evropské unie se národní vlády těší důvěře 33 % obyvatel.
