Látky nutné pro vznik života, jaký známe, se vyskytují i ve vesmíru. Potvrdil to vzorek získaný z komety Wild 2.
Teorii, podle které základní stavební kameny života mohly na Zem doputovat z vesmíru, významně podpořil objev učiněný díky americké sondě Stardust (Hvězdný prach). Analýza materiálu z ohonu komety Wild 2 prokázala přítomnost glycinu, nejjednodušší a přitom pro živé organismy velmi důležité aminokyseliny. Glycin je součástí mnoha bílkovin a v některých dokonce převládá.
Včera publikované zjištění je vyvrcholením dlouhodobého projektu, který byl zahájen v devadesátých letech. Sonda Stardust odstartovala v roce 1999 a několik dalších let „honila“ kometu Wild 2. Kritická část mise se odehrála v lednu 2004. Tehdy proletěla kolem kometárního jádra ve vzdálenosti necelých 250 km. Riskantní operace, během které mohly sondu zničit rychle letící částečky komety, byla nezbytná, pokud chtěli mít vědci jistotu, že vysunuté „lapače“ zachytí dostatečný počet prachových částeček.
Minerály i aminokyseliny Vědecká veřejnost s napětím prožívala i přistání sondy v roce 2006 a následnou „inventuru“ nachytaných aerogelových lapačů. Brzy bylo jasné, že mise skončila naprostým úspěchem. Vědci měli druhou příležitost zkoumat vzorky hmoty mimozemského původu. Ovšem na rozdíl od premiéry, jíž bylo studium měsíční horniny, dostali do rukou vzorky, které byly ve stejné podobě od vzniku sluneční soustavy. Jen dva měsíce po přistání Stardustu vyšla první studie měnící představy o původu komet. Mezi dovezenými vzorky se totiž našly stopy minerálů, které vznikají jen za vyšších teplot. Kometa Wild 2 se však ke Slunci nikdy nepřiblížila. Bylo tedy jasné, že komety nejsou jen „sněhovými koulemi“, část jejich hmoty zřejmě pochází z mlhovin obklopujících zárodky hvězd.
Proč trvalo objevení stop glycinu další tři roky? „Nebyli jsme si jisti, zda je tato látka skutečně mimozemského původu, mohla se do lapačů dostat při výrobě nebo při následné manipulaci,“ vysvětluje Jamie Elsila z Goddardova vesmírného střediska. „Aminokyseliny už byly objeveny v meteoritech, jež dopadly na Zem. Pokud jde o komety, je to premiéra,“ dodala americká astrobioložka. Studii potvrzující kometární původ glycinu otiskne příští číslo odborného časopisu Meteoritics and Planetary Science.
***
Honba za hvězdným prachem
Americká sonda Stardust putovala sedm let a urazila téměř pět miliard kilometrů. Jejím posláním bylo přiblížit se ke kometě Wild 2 a nasbírat prach z jejího ohonu.
Kometární prach se zachytil ve speciálním aerogelu. Tato látka je extrémně vzdušná a jemná. Jen díky tomu částečky letící rychlostí přes deset tisíc kilometrů za hodinu neshořely a je možné je pomocí mikroskopu prozkoumat.
Na snímku jsou vidět částice proniklé do aerogelu
