Pořád sloužím jako bankomat svojí rodině, takže veřejný výzkum je dobrý!“ bránil se John Zogby před rokem v pořadu The Daily Show, když se mu slavný komik Jon Stewart posmíval, že na předběžných výzkumech ve volbách nezáleží. „Proč prostě nepočkáme? Proč chtějí média něco vědět předtím, než se to stejně dozví?“ Navíc mu předhazoval, že slovutná společnost Zogby International se v odhadech před volbami stejně občas sekne. Prošedivělý rozverný muž se přesto smál hlasitěji než Jon Stewart.
Přejedeni reklamou
John Zogby je americkou celebritou veřejných výzkumů. V polovině loňského roku vydal knihu shrnující jeho optimistické vize budoucí Ameriky s názvem Jací budeme (The Way We’ll Be). Kniha je založena na tisícovkách výzkumů, které od 60. let Zogbyho firma provádí. Řadu výzkumů – od chování lidí při nákupech, přes víru v budoucnost až po části těla, které obdivujeme na sobě a na opačném pohlaví – Zogby provedl speciálně pro svou knihu. Je to radostné čtení, naznačující, že se v lidech v USA odehrála katarze nevídané hloubky.
Podtitul knihy zní „Transformace amerického snu“. Zogby se zabývá generací lidí ve věku od18 do 29 let, již nazývá „první globální generací“, First Globals. Tito lidé jsou prý společensky aktivní, mají rádi různorodost, vnímají svět i na zbylých kontinentech a 25 % z „prvních globálků“ počítá s tím, že bude významnou část života žít v jiné zemi než v USA.
Mezi čtyři „metatrendy“ vměnícím se uvažování mladých Američanů, jak je seřadil Zogby, patří 1) poznání vlastních možností a limitů v životě, 2) přijetí různorodosti ve společnosti, 3) hledání vnitřní spirituality, byť bez přítomnosti Boha, a 4) především důraz na poctivost a opravdovost ve studiu, politice i byznysu. First Globals jsou otevření, velkorysí a zároveň schopní uvažovat po svém.
Mladí Američané se tedy podle Zogbyho průzkumů jeví jako nejkosmopolitnější vrstva v dějinách USA, která se zajímá o ekologii a lidská práva. Požadují poctivost od podniků, politických stran, médií i od sebe samých.
„Po letech přetvářky a falše v obchodech i politice by se věci měly začít vracet k poctivosti a věcnosti.“ Nedoléhá prý tak na ně reklama a nepřitahuje je tolik značkové zboží.
Také nemají takový problém se zveřejňováním svých myšlenek, protože velká část jejich intimního života už stejně visí na jejich blozích a facebooku.
Americký sen se prý mění. Namísto materialistického úspěchu jde téhle generaci o cosi, co Zogby nazývá světskou spiritualitou, dotažením zodpovědnosti za svůj život i za společnost.
Z optimistických předpovědí jde ke konci knihy hlava kolem, což někteří recenzenti autorovi vyčítají. Mluví o tzv. Bradleyho efektu, kdy při výzkumech řekneme, co víme, že se sluší říci, ale v reálném životě se podle toho nechováme a nevolíme. Lidé se také mohou vidět lepšími. V Zogbyho průzkumech lidé prohlašovali, že kladou důraz na lidská práva a zneužívání dětské práce, zároveň však 90 % Američanů nakupuje ve Wal-Martu, jehož výrobky přilétají do USA z Číny.
Zogby přiznává, že průzkumy nakonec nejsou křišťálovou koulí. „Jediné, co vím jistě, je to, co mi říkají průzkumy, a ty říkají jen to, co lidé zamýšlejí ve chvíli, kdy odpovídají na otázky.“
