MOSKVA/PRAHA K planetě posádka „dorazila“ už 1. února. Minulý pátek se tři členové přesunuli z obytného modulu do sousedního výsadkového modulu - válce o průměru 3,6 metru a délce přes šest metrů. O den později „přistáli“ na povrchu Marsu a během následujících deseti dnů je čekají tři „výstupy“. Ve skutečnosti se jen přesunou o patro výš do válce představujícího marsovský povrch. Mají za úkol správně umístit přístroje a odebrat vzorky hornin, asistovat jim bude i napodobenina robotického marsovského vozítka.
Dnešního a třetího výstupu, který má následovat 22. února, se zúčastní Rus Alexander Smolejevskij a Ital kolumbijského původu Diego Urbina. Mezitím se se Smolejevským podívá na povrch rudé planety i Číňan Wang Jü. Po skončení všech výstupů zůstanou kosmonauti ještě tři dny v karanténě a pak se vrátí do hlavního modulu k ostatním třem členům, tedy Rusům Alexeji Siťovovi a Suchrobu Kamolivovi a Francouzi Romainu Charlesovi, kterým připadla nevděčná úloha jistit kolegům záda jen z oběžné dráhy.
Po samotné operaci na povrchu Marsu začne pravděpodobně nejnáročnější etapa - návrat na Zemi, na který si posádka musí počkat do listopadu. „Únava a myšlenky na blížící se konec by mohly mít na psychiku kosmonautů negativní následky,“ předpokládá ředitel mise Boris Morukov.
Zatím vše probíhá víceméně podle plánu: členové posádky se v osmihodinových směnách střídají v práci, cvičení a odpočinku. Jedí především jídla z konzervy, ale vedle toho si pěstují zeleninu v malém skleníku. Sprchují se z úsporných důvodů jen jednou týdně.
Komunikace s řídicím střediskem je o 20 minut opožděná, jako by tomu bylo ve skutečnosti.
Podle časopisu New Scientist je zatím největším nepřítelem účastníků mise nuda, takže „kosmonauti“ využívají každé příležitosti k vytržení z každodenní rutiny. Vzali zavděk třeba halloweenskou party i oslavou čínského Nového roku. Není to jen show pro média Posádka pravidelně vyplňuje dotazníky, které vyhodnocují odborníci. Podílejí se na tom i Češi ze společnosti QED GROUP, kteří vyvinuli metodu sestavování tzv. sociomap, zobrazujících vztahy ve skupině. „Dosavadní data naznačují, že na začátku došlo k menším komunikačním kolizím, ale podařilo se je stabilizovat. Přesto komunikace vykazuje průběžné změny a předpokládáme, že se to projeví zejména v době kolem přistání na Marsu, což bude asi nejvíce zátěžový moment celé mise,“ říká matematik a psycholog Radvan Bahbouh ze společnosti QED GROUP.
Z medicínského hlediska prozradí tento experiment méně než třeba pobyt skutečných astronautů na oběžné dráze Země, protože zde nelze simulovat stav beztíže ani marsovský tlak, teplotu a složení atmosféry. To ale ani není cílem pokusu. „Simulace letu na Mars se soustřeďuje především na sled jednotlivých úkolů a činností a komunikaci v rámci týmu a na komunikaci posádky s centrálou. Napodobit podmínky fyzikálního prostředí jde jen velmi omezeně,“ připouští Bahbouh.
Přesto chtějí i čeští odborníci během výstupu přebírat data snímaná fyziology z medicínského týmu a jejich pomocí sledovat změny krevního tlaku a srdečního tepu „kosmonautů“, jejich oční pohyby a další fyziologické parametry.
„Sestupová i vzestupová fáze této etapy experimentu, jakož i ,pobyt na povrchu planety‘ patří mezi nejobtížnější fáze celého experimentu a jejich prožívání lze skutečně prokázat změnami v hodnotách sledovaných fyziologických i psychologických parametrů, což můžeme potvrdit i výsledky z našich vlastních pokusů,“ vysvětluje sociolog Jaroslav Sýkora, který je garantem české účasti na experimentu nazvaném Mars 500.
Čeští odborníci tak odmítají myšlenku, že je výstup na Marsu jen líbivá show pro média - přestože se během něj uskuteční i tisková konference. „Přistání má velký význam, protože jde o vyvrcholení dlouhodobé izolace, které bude zároveň velmi náročné na úkoly, jež musí členové posádky bezvadně plnit. Takže tam bude vysoká míra stresu a nároků na efektivní komunikaci a spolupráci,“ říká Radvan Bahbouh. „Je sice pravda, že selhání by v tomto případě nemělo tak fatální důsledky jako v reálné situaci, ale z obdobných situací víme, že lidé takovou simulaci jako reálnou prožívají,“ uzavírá Bahbouh.
***
Jedí jídla z konzervy, ale v malém skleníku si také pěstují zeleninu. Sprchují se z úsporných důvodů jednou týdně.
